Husa

Teta Karla měla na zahradě husu. Husa měla pro sebe zahradu a byla šťastná. Ale šťastná byla jen do doby, než strýček husu chytil a chtěl jí useknout hlavu. Teta už vařila vodu, měla se sejít celá rodina na bohatý oběd. Strýček držel husu pod krkem, napřahoval pravou ruku se sekáčkem ... Ruka nedopadla. Nešlo to. Husa se na strýčka podívala tak smutným okem, že to prostě nedokázal. Skusil zavřít oči, ani tak to nešlo, cítil tep krve, klidné odevzdání ptáka a pohled jeho smutného oka viděl i za zavřenými víčky.
Strýček vyběhl z vrátek, husu nechal běžet a zvonil na sousedovic Frantu, prosím, zabiješ mi husu? Franta se divil, ale proč ne. Ve vsi chlapi normálně zabíjeli drůbež, nikdy s tím neměl problém. Chytil husu, položil jí na špalek a zvedl sekáček... Co blbneš? Nejde to. Ta blbá husa na mě pořád tak kouká, to fakt nejde. Zavolali Tondu, situace se opakovala.
Strýček běžel k Procházkovým, kteří husy pěstovali, jednu mrtvou koupil a donesl tetě. Sice se divila, proč mu to tak dlouho trvá, ale moc to nekomentovala. Husu upekla a při své inteligenci se ani strýčka neptala, proč ta jejich stále běhá po zahradě.
Znám pár hus, které to taky umějí :)