Když na semaforu svítí červená.

Roman svíral v rukách volant, přičemž upřeně hleděl na vozidlo před sebou, které se přibližovalo ke křižovatce. Zároveň zahlédl po chodníku jít mladou ženu s bujarým poprsím. Zadíval se zkoumavě na její velký výstřih, načež se ozvala vedle něho sedící Markéta.
„Aby ti nevypadly voči!“
„V pohodě,“ vysoukal ze sebe a poté vytřeštil oči, když postřehl, že vůz před ním zastavil. Rychle šlápl na pedál od brzd, načež s autem prudce zastavil. Přesto však nárazníkem ťukl do nárazníku automobilu před sebou.
„To máš z toho, že čumíš tam, kam nemáš!“ vyhrkla Markéta.
„Všechno je v pohodě,“ mínil a sledoval, jak z vozidla před ním vystupuje řidič.
„Já se vomluvám. Bylo to jen drcnutí,“ pronesl poté, co stáhl okénko.
„Jo, nic se nestalo,“ řekl muž a usedl zpátky za volant. „Určitě bys takový ženský zastavil, kdyby někde na silnici stopovala, že,“ pronesla Markéta.
„Co tě to napadá? Já stopaře neberu.“
„Ale stopařky určitě jo.“
„To ne.“
„Kdo ví, koho vozíš s sebou, když jezdíš na ty služební cesty.“
„Nikoho nevozím,“ řekl zamračeně, přičemž se upřeně zadíval na semafor.
„Tady je přeci vždycky červená krátce. To je divný,“ pronesla Markéta po dvou minutách.
„V pohodě. Každou vteřinou bude zelená,“ mínil Roman a začal skoro zrakem hypnotizovat semafor. Uplynula však skoro další minuta a stále svítila červená.
„Hele, s tím semaforem něco je!“ ozvala se poté Markéta.
„Třeba ty intervaly červený jsou změněný. Schválně budu počítat do deseti a zelená určitě naskočí,“ řekl Roman a dal se do počítání.
„To taky můžeš počítat do stovky,“ zkonstatovala naštvaně, když řekl číslovku deset.
„V pohodě. Zelená naskočí v cuku letu.“
Jenže zelená se ne a ne rozsvítit.
„No, pořád tam svítí červená,“ řekla Markéta.
„Třeba má ta zelená už po pracovní době,“ pronesl s úsměvem.
„To je fakt vtipný. Hodláš tu stát dlouho?“
„V pohodě. Když pojede ten před náma, tak taky pojedu.“¨
„Ale von nejede!“
„Třeba pojede.“
„Ale kdy?!“
„Jak to mám vědět?“
„Tak vystup a běž mu říct, aby jel.“
„V pohodě,“ řekl a díky nervozitě spustil stěrače, přičemž vstřikovače začaly stříkat. Ale jelikož byly nastavené do strany, tak nestříkaly na přední sklo. Starší žena jdoucí po chodníku byla překvapena, když jí hlavu zasáhla sprška vody.
„Co si to dovolujete!“ rozkřikla se na Romana, který na ní nechápavě přes dveřní okénko hleděl. Ještě chvíli nadávala a pak odešla. Roman otevřel dveře a vystoupil. Přitom šlápl pravou nohou do louže, která se vytvořila v prohlubni na vozovce. Zároveň ztratil rovnováhu a vzápětí i přes křečovité držení se dveří seděl v oné louži.
„To snad není možný! To se může stát fakt jen tobě!“ ozvala se Markéta.
„Zatraceně!“ procedil mezi zuby.
„Jinak jsi v pohodě?“ zeptala se ho ironicky.
„Jo!“ vyhrkl a poté došel k vozidlu, co stálo před nimi.
„Ten semafor se nějak zasekl. Jeďte!“ řekl muži za volantem.
„To mě taky napadlo, ale támhle je kamera. Nehodlám pak platit pokutu,“ zkonstatoval řidič.
„To tady hodláte stát s tímhle starým pekáčem až do večera?!“ pronesl naštvaně a kopl do kola.
„Co mi kopete do auta!“ vyhrkl muž a rychle vystoupil.
„Klidně si kopnu znovu!“
„A já si kopnu do tý vaší nový kraksny!“
Když Roman znovu kopnul do automobilu, tak muž udělal to, co řekl. Následně se Roman pořádně naštval a uchopil oba stěrače na jeho vozidle. To stejné udělal muž u jeho auta. Pak se za nadávání se stěrači v rukách začali honit kolem obou automobilů. Přitom do nich vrazil cyklista a všichni tři se ocitli na jedné hromadě. Vzápětí Roman se svými stěrači v rukách rychle nasedl do vozu. Cyklista i onen řidič neustále nadávali, ale on si jich nevšímal a hodlal stojící vůz objet. Avšak při couvání narazil do vozidla, které přijíždělo. Jeho řidič hned začal troubit a vyskočil z něho, jako by byl na pružince.
„Co děláš!?“ vykřikla Markéta.
„Kašlu na všechny tady!“ rozkřikl se Roman a najel na chodník. Ve stejný okamžik však narazil do hydrantu. Přitom se ozvala velká rána a do výše začala stříkat prudce voda. Několik kolemjdoucích bylo proudem vody okamžitě zasaženo. A o chvíli později byla k vidění rvačka několika postav, kterým nevadilo, že je smáčí voda.