Když se zamiluje elektron....

Ahoj miláčku.... Jsem elektron z třetí periody a žiju ve svém orbitalu. Dneska jsem tě zahlídla. Bydlíš v tom atomu naproti, taky ve třetí periodě. Není to osud?? :)
Strašně po tobě toužím, ale nemůžu se k tobě nijak dostat. Naše atomy se pořád jenom míjí... Občas tě zahlídnu, ale potom se zase pohneme jinam a ztrácím tě. Užírá mě ta nejistota. Měl bys opačný spin než já? Mohli bychom společně obývat jeden orbital? Připadám si tak moc slabá, protože nemůžu změnit to, co je už dané. Asi je to osud, že se míjíme a že se naše atomy ještě nepotkaly. Kdyby to šlo, tak pohnu celým svým atomem přesně tak, aby se setkal s tím tvým. Potom by se překryly a doufám, že by naši kamarádi elektroni zaujali vhodné postavení, že by všechno klaplo tak, jak má a začala by se uvolňovat energie. To by byla známka toho, že se nám povedla chemická vazba. Vím, že v našem případě by se uvolnilo energie hodně, protože já přímo hořím. V duchu si vybavuji tu krásnou chvíli, kdy by naše délka chemické vazby byla co nejkratší. Jenže teď nemůžu nic dělat. Jen čekat, jestli se to někdy stane, a během toho skákat z jedné energetické hladiny do druhé. Pořád jenom přijímám nebo vyzařuju energii a už mě to přestává bavit. Můj život je o ničem.... Jen se míjím s tvým atomem.. Jako naschvál žijeme v jedné molekule. Známe se. Znám tě a ty znáš mě. Nebýt toho, nikdy jsem se nemusela zamilovat. Osud nás dal dohromady. A my nemůžeme nic udělat, musíme jenom čekat. Jak moc se ale vyplatí čekat? Nerada čekám, když nemusím. Radši dělám něco jiného, než abych musela čekat na to, co ráda dělám, ale zrovna to dělat nejde. Teď tu jen tak přebývám. Sem tam tě zahlídnu. Byl by to vůbec vztah? Musíme něco dělat, máme poslání... Měl bys na mě vůbec čas? Necítila bych se sama? Asi cítila. Nevedeme nic jako SMS a to molekulový ICQ je taky na nic, když si stejně moc nepíšeme. I když jsi vedle mě, tak se cítím sama. A bude to jiný, až naše atomy budou ve vazbě? Ani nevím. Nevím, ale chci tě. Co s tím mám dělat, když tě tak moc vedle sebe chci a přitom mi to nic nedává? S jinejma elektronama bych byla stokrát šťastnější, ale chci tebe.. Nedává mi to smysl.
A už nemusíme nic řešit.... Přišla nějaká paní s vlasama jako helma a použila naši sloučeninu jako pomůcky do laborek z chemie. Jsem ráda, že někdo naši lásku utnul, stejně by mě to jenom trápilo. Jsem sama, ale aspoň si můžu říct, že jsem sama stejně jako tehdy, když jsi byl po mém boku.