Jak mě posral holub

Jak mě posral holub

Tenkrát před x lety když mi bylo dvacet let a cigarety stály dvacku a za stovku jsi se mohl v hospodě opít se mi stala jedna taková zprvu nepříjemná historka, na kterou nyní po letech s humorem vzpomínám a o kterou se chci s vámi podělit.

Měl jsem jedno oblíbené tričko s nápisem "Iam Very Good".

Bylo mým nerozlučným kamarádem, jak při procházkách Prahou, tak i na setkání s přáteli v oblíbené hospůdce a já se v něm vždy cítil velmi dobře.

Měl jsem ho rád a ono mě také - aspoň si to tedy myslím, když mne každé ráno vítalo ve skříni a tešilo se na to až přepadne přes mou hlavu a bude se mnou prožívat má dobrodružství o kterých se možná také někdy zmíním...

Jednoho slunného dne jsem si říkal že bych si mohl pořídit nějaké další tričko - no prostě něco co mi padne do oka a v čem bych se mohl cítit také tak fajn jako s "Iam Very Good", když zrovna bude zaneprázdněné viset na prádelní šňůře.

A jelikož jsem muž činu, při návštěvě Second Handu mne oslovilo jedno takové krásné modré tričko s takovým ani nevim jakým malým nápisem a prostě jsem se do něj zamiloval.

Určitě znáte takový ten pocit, kdy si v obchodě něco obléknete a v tu chvíli víte že je to přesně ono.A když to zrovna není bota která tlačí, už se těšíte na to až se s tím svým novým kusem hadříku budete nosit a cítit se úžasně.

Tak takhle přesně jsem se cítil já a už jsem se úplně klepal na to, jak ho vezmu na sebe a budu se v něm nosit.

Nastal den "D", doma jsem si oblékl své nové tričko a vyrazil jsem si na Václavák balit  holky.

"Iam very good" zůstalo smutně koukat ve skříni - přece jen bylo takové víc křiklavé a dotyčné dívky které jsem chtěl balit  by si myslely že si o sobě moc myslím.

A tak jsem se s mým novým tričkem vydal vstříc novým dobrodružstvím, která se konala, ale ne tak, jak jsem si přál...

Vystoupil jsem dole na Můstku z metra a vykračuji  si to takhle samý úsměv Václavákem po chodníku.

V tom cítím jak mi něco mokrého spadlo na hlavu.Říkám si:"Zatraceně to zrovna teď musí pršet"?

Ikdyž mi  bylo divné, že svítilo sluníčko a kolem nenasvědčovalo nic tomu že by pršelo.

A jak se tak rozhížím jestli teda prší či neprší najednou mám takový divný pocit že něco neni v pořádku, že na mě lidi víc koukají.

Bylo mi to divné že bych byl fakt takový štramák v tom svém novém triku a na chvilku jsem se cítil jako hvězda modního mola.

Ale jen do té chvíle než jsem si všiml že se na mě kromě dívek a žen koukají i muži - vlastně se na mě koukali všichni a já byl najednou středem pozornosti.

Ukazovali si na mě a smáli se mi a v tu chvíli mi došlo, že opravdu není něco v pořádku.

Zastavím se  a sklonim hlavu a ke svému zděšení zjistím že to krásné nové triko ve kterém jsem se cítil tak skvěle je celé posrané od holuba a aby toho nebylo málo sáhnu do vlasů a bylo mi jasné že to co tam má ruka nahmatala nebyly kapky deště ale holubí trus, který za letu dopadl na mou hlavu, rameno a bohužel i mé nové tričko.

V tu chvíli jsem zpanikařil - možná jsem i nevědomky stoupl do vozovky či před jedoucí tramvaj - netuším.V tu chvíli jsem měl před očima úplné černo a tak jak jsem se styděl, o tom by mohly vyprávět mé červené tváře či holubi na střeše kteří si ze mne udělali terč a smáli se mi.

Jen jsem byl v tu chvíli rád, že holubí trus neskončil zrovna na mém obličeji a že i přes to černo před očima jsem objevil veřejné záchodky, které se stali mým útočištěm.

Nevím jak dlouhou dobu jsem tam strávil, ale cesta metrem domů s mokrými vlasy a mokrým tričkem také stála za to - zvlášť když byl tak  krásný letní den, který pro mne skončil takovým fiaskem.

Po příjezdu domů na mne ve skříni čekalo mé staré dobré triko "Iam Very Good", které už nebylo smutné, ale smálo se mi do xichtu a říkalo:"Vidíš vidíš, to máš za to žes na mě zanevřel".

A tak nové posrané triko šlo do popelnice a s "Iam Very Good" žijeme v klidu a pohodě dodnes.