*
Kdysi jsem pracoval - je jedno kde, kdy...ale důležité je, s kým: se Svaťou, krásnou třicetiletou ženou. Pokoušeli se o ni snad všichni kolegové a těch v našem útvaru bylo snad třicet. To vždy Svatka přišla odněkud zvenčí a bylo na ní vidět různé stupně a rozličné druhy otrávenosti. Když s někým sedáte čelem přes dva stoly několik let osm hodin denně, naučíte se v jeho tváři číst a tak jsem to rozeznával celkem bezpečně. Vždycky váhala s vysvětlivkou, ale i ona se trochu vyznala ve mně a věděla sakra dobře, že nejsem zrovna slepičí ..no - kloaka. Tak z ní třeba vypadlo: "...ale... Mojmír se mi vnucoval s něčím, ani nevím - snad se sbírkou motýlů..." a kysele se zasmála. Nebo přišla s otázkou, jestli nechci lístek do divadla se sarkastickou grimaskou: "Lébl... Lébl - ani kdyby přišel s letenkou do Tokia." Svaťa po Tokiu toužila tolik, tolik - a asi marně jako já po štíhlosti.
Podobné hlášky jsem poslouchal každou chvíli, nebyl snad týden, aby to někdo třeba už po páté nezkusil.
Každý má nějakou svou komnatu a je fuk, jestli sedmou nebo třináctou. Svaťa měla jedinou a to pocit, že má malá ňadra. Nóóó... dudy to fakt nebyly, ale... dobrý, jenže prostě někdy ten pocit ňaderné nedostatečnosti byl tak silný, že s tím vyrukovala i na mně v debatě, která dostala spád. Prostě to neuhlídala... lekla se té své otevřenosti a koukala co já. No - a já zachoval vážnou tvář: "To chce černé pivo s cukrem a vejcem..." povídám, "to si aplikovala moje sestra a skutečně jí to zabralo."
Koukala na mne nevěřícně: "To je pěkná volovina..." a hodila koutek, jakože sarkastický úsměvoškleb. Uzavřel jsem to konstatováním, že jí to nevnucuji, jen že jsem si na to vzpomněl. To víte - je to čtyřicet let - to ještě estetická plastická chirurgie neexistovala.
Za dva týdny jsem odjel na audit do Trutnova a vzhledem k rozsáhlosti kontrolovaného případu jsem tam zůstal skoro měsíc. Pak ještě týden dovolené a když jsem se vrátil do kanceláře, bylo veselo: "Jaroslave, ani sem nelez! to tvoje černé pivo s cukrem a vejcem... za měsíc jsem tu kombinaci už nemohla ani cítit, ani vidět. Prsa mi zůstala jaká byla, ale neoblíknu ani jedny kalhoty..."
To jsem už nevydržel a chechtal se, až mi málem vytekly oči. Tak si je utírám a povídám: "No já se jen zmínil, že to užívala sestra a že jí po tom narostla prsa. To je pravda, namouduši. Jenomže pak se ukázalo, že je ve třetím měsíci..."
Kdyby byla věděla, že mám jen dva bratry...