Zvrhnu vši vše se pověst

Kdysi dávno, když ještě morálka byla věcí cti, kdy se ještě vědělo, co je to čest, tenkrát žili praví muži a ženy, tenkrát se zrodila důvěra, k někomu větší k někomu menší, v těch dávných časech se začalo tomu, velké důvěře, říkat přátelství. I jeden člověk se rozhodl, že obrovskou přímo nezměrnou důvěru nazve láskou, ale někdo jiný se rozhodl, že obojí zničí jedním tahem. A tak podle hesla, kdo chce žít mezi vlky, musí se stát vlkem, začal konat. Jednoho krásného letního dne se ten člověk sblížil s jiným a začal říkat, že je to přátelství, ale přátelství to nebylo, to byl prvopočátek lži. Ovšem to tomu člověku bylo stále málo a tak se rozhodl, že někomu jinému bude zase říkat jak ho miluje. Někomu kdo opravdu miloval jiného. A tak vznikla první trojka. Grůpáč to pořádní. O kterém se dodnes vypráví. A teď bandy uchylů se modlí k prvnímu lháři, aby jim na zem seslal pořádnej grůpáč. I bůh se nasral, že ho všici vynechali a řekl “Sádlo máslo na vás sešlu až vám prdele z červenaj vy úchylové.” A viděl, že to pro některé lidi bylo dobré. A tak si přihnul ze spousty čutor, kterými byl ověšen a kde měl lihovinu nevalné pověsti a začalo mu to kecat. Slyšel ho Mojžíš. A ten mu povídá půjdem spolu zapařit ne Ty stará kurvo ne. A Bůh viděl, že to bude dobré. A tak s Mojžíšem v delíriju, nachcaný jak slívy, vytesali na nějakou desku pár blábolů, ale když to četli tak zjistili, že si zakázali všechny slasti. I řekl si Bůh “Jsme to, ale čuráci, na zem už nikdy chlastat nepůjdu, vždy něco ze mě debilního vypadne a patoky který mi dal Mojžíš taky chlatat nebudu” a tak zůstal u na nebesích a dělá tam výčepního kterej chlastá s hosty pívo a na sekyru každýmu dá a dluhy se mažou když je nejní kam psát. Ale běda tomu, kdo nepíchá a nechlastá toho ani bůh do svý knajpy nepozve. Toho radši na zemi nechá, protože i pánbůh nerad paří sám :D