Jak překročit svůj stín

Jak překročit svůj stín

     Nevím jak vy, ale já nemůžu překročit svůj stín. Zkrátka to nejde. Už už si třeba někdy myslím, že to pude, ale nakonec zase nic. Je to opravdu k zbláznění. Možná vám připadám pošetilá, když chci překročit svůj stín. Říkáte si nač, vždyť je to bl . . . hloupost, k čemu jí to asi tak může bejt dobrý?! Člověk má zůstat tam, kde je a vykašlat se na nějaký převratný změny. Voni, kolikrát ty změny stejně akorát vedou do . . . daleka.  No, byly doby, kdy jsem si říkala přesně to samý. Ale doby i lidé se přece mění! Bohužel, já trčím pořád tam, kde jsem, a vážně mě to štve!

     Myslím si totiž, že je to důležitý. Nestát pořád na tom samým místě. Trochu se občas pohnout.  Vždyť, jak víme, všechno jde dneska dopředu anebo dozadu??? . . . No, ono je to v podstatě jedno. Zkrátka - jde to, a to kolikrát takovým fofrem, že nestačíme zírat. A jestli někde něco bylo včera, tak dneska už to tam natuty nenajdeme a když jo, tak je to třeba trochu víc vlevo anebo vpravo??? . . . No, ono je to v podstatě jedno. Na tom výsledku to fakt není znát, takže se tím pádem tady s tím opravdu nebudeme zalamovat . . .

     Vrátíme se tedy k tomu, co vás stejně zajímá nejvíc, k mému problému. Jak mám překročit svůj vlastní stín? Jak na to? A víte co? Teď mě něco napadlo!  Když jste to vy, tak já to ještě zkusím. To jen abyste sami na vlastní oči viděli, že se fakt snažím! Ano, ještě jednou se tedy přímo před vámi v takové malé reality šou, pokusím změnit! A dokážu to! Dám to! Možná, že stačí se jenom hooodně rychle otočit a - hop! . . .  :-(  . . . tak ne, ani dneska to nevyšlo  . . . zase uhnul . . . bídák!