Krádeže, hříchy a milosti

Krádeže, hříchy a milosti

     Nevím, jak vy, ale já jsem byla vychována tak, že krást se nemá. Takže se fakt  s n a ž í m  nekrást. A není to jen proto, že to říkala moje babička, ale i já tak nějak vnitřně cítím, že to není správné. Jenomže! Po určité době psaní jsem přišla na to, že  v š e !   již bylo někým napsáno a  k a ž d ý ! veršík už někdo přede mnou vymyslel! Sakra! Jednu chvíli jsem zkoušela chodit s klapkami na uších, abych nedejbože! náhodou někde nezaslechla nějaký super rým. On by se mi totiž, mrška, někam uložil a pak po čase by si jen tak mýrnix týrnix zaplul do nějakého dílka a tvářil se sebejistě,  jakože je můj. Vždycky!, když tohle zjistím, mám chuť propadnout se hanbou až do pekla, ale protože, nevím, jak u vás, ale u nás je podlaha dost tvrdá, ještě nikdy se mi to nestalo. Pochopila jsem však, že si s klapkami na uších toho světa moc neužiju. Takže jsem pak navrhla sama sobě hlasovat za zrušení té volovi . . . oprava! výmyslu, a ani mi to nebudete věřit, ale odhlasovalo se to bez problémů, a to jednohlasně.  Kdybyste teda vy náhodou zjistili, že jsem někoho z vás vykradla, tak mi to, prosím, vodpusťte, když už tu brzy máme ty vánoce . . . to se přece promíjí i větší hříchy!

     Tááákže, abychom dnes to vážné téma ždibec odlehčili, tak se vám teď svěřím s něčím humorným z mého života. Možná jste si už povšimli, že humor to je moje a vy po něm určitě bažíte také. Bylo to asi takhle. Probudila jsem se normálně v půl třetí. ??? Ale nééé! odpo! ráno!, ale to jsem se ještě nesmála. Ba naopak, byla jsem strašně nasštvaná. Proč nespíš? zeptala  jsem Fany dost přísně. Asi jsem si myslela, že tím na sebe nějak zapůsobím či co, že jako zmlknu a zalezu do peřin. A co myslíte? Nezalezla! Naopak dělala jsem si z toho bžundu, že jako vstávám hezky se slepicemi a ani slepice nejsem.  Haha! Tak takhle já se umím rozesmát. A teď pozor! Napsala jsem básničku. To není nikterak zajímavý, ale! vona vám mi připadala, ta holka, taková celá povědomá! A ejhle, mrknu do úložiště, a co myslíte? Už tam jedna ležela a byla týhletý druhý ale setsakramentsky podobná! Ano, ano, takhle snadno jsem já vykradla samu sebe . . . Ale víte co, lidi?, že už tu brzy máme ty vánoce, tak jsem nakonec přivřela vobě voči. ???  No, zkrátka jsem si udělila milost. Myslíte, že je to velký hřích? . . .