Po pánské jízdě

Průůůůser, průůůser,“ rozlehlo se bytem a Milan otevřel pomalu oči. Chvíli nechápavě hleděl do stropu, přičemž pocítil bolest v hlavě. Poté se pomalu na gauči posadil a na stole spatřil dvě prázdné láhve od vína s trojici skleníček.
„Průůůser!“ ozval se opět výkřik a on uviděl do místnosti vlétnout papouška.
„Zatraceně! Jak si se dostal z klece!?“ vyhrkl tázavě. Zároveň se zadíval na převrácené křeslo, na němž ležel rozplácle Karel. Zpod stolu vyčuhovaly dvě nohy, což znamenalo, že pod ním se nachází Michal. Oba se mu podařilo po chvíli vzbudit.
„Ty vole! Já mám vopici jako hrom!“ vysoukal ze sebe Michal.
„To máme všichni! Tady je bordel! Dneska se vrátí Jana ze služební cesty! Jestli to tady včas neuklidím, tak vyletí z kůže!“ řekl Milan.
„Máš tu fakt děsnej čurbes,“ mínil Karel.
„A vy ste tu taky udělali včera binec!“
„Co my? Ty sis tu hrál na bílou pani v záclonách!“ řekl mu Michal.
„A ty si zase začal házet polštáře!“ vyhrkl Milan.
„Škoda, že to někdo nenafilmoval. Mohla to bejt celovečerní reality show s názvem: Když se lidi vopijou,“ pronesl s úsměvem Karel.
„Hele, ty vůbec nemluv. Ty si tady běhal po bytě celej zabalenej do hajzl papíru a hrál sis na toaletníka!“ řekl Milan.
„A taky bylo dobrý, jak si Milane nafouknul tu panu a…“
„Drž hubu!“ okřikl Milan Michala, který otevřel překvapením ústa.
„Teď to tady prostě všechno uklidíme! Jana přijede až večer!“ rozkřikl se.
„Já v tomhle stavu asi těžko něco uklidím,“ vysoukal ze sebe Karel.
„Tak si dáš studenou sprchu! Tu si dáme všichni a pak taky pořádný kafe!“ pronesl ostře Milan.
O něco později se z koupelny ozvala rána, kterou doprovázel výkřik. Milan vrávoravě běžel do předsíně, ale klopýtl o nafukovací panu. Rozplácl se na koberci a ve stejný okamžik o něho zakopl Michal, který dopadl celým svým tělem na něho.
„Co děláš ty pitomče!“ vykřikl Milan, načež skoro po čtyřech dolezl ke dveřím koupelny. Když se v ní ocitl, tak byl zasažen proudem stříkající vody ze sprchy. Za výkřiku si dal před sebe ruce a udělal krok nazpět. Přitom vrazil do Michala, který ztratil rovnováhu a dopadl po zádech do otevřené skříně.
„Co tam vyvádíš ty vole!“ rozkřikl se Milan, přičemž se krčil před stříkající vodou. Karel se nacházel v ležel zamotaný ve spadlé osušce ve vaně a zápasil se šňůrou od sprchy.
„Vokamžitě tu sprchu vypni!“ křičel Milan a přikrčeně rychle dolezl k okraji vany. Pak se postavil a předklonil se do ní. Ruce natáhl ke kohoutkům nad vanou, ale v tu chvíli, kdy se prsty dotkl jednoho z kohoutků, tak přepadl přes okraj.
Jana vyjela výtahem do druhého patra a těšila se nato, jak Milana překvapí svým brzkým příjezdem. Už na chodbě uslyšela hluk vycházející zpoza dveří bytu, v němž s Milanem bydlela. Chvíli užasle poslouchala a poté rázně vykročila. Rychle zasunula klíč do zámku a dveře vzápětí otevřela. Poté s otevřenými ústy zůstala stát jako opařená. V předsíni se nacházela na sobě trojice zmítajících se postav a v jedné z nich poznala Milana, který svíral v rukách kohoutky. Za nimi spatřila nafukovací panu, kolem nich rozházené boty, kabáty a vysavač, který se nějakým způsobem dostal ze skříně. Jeho rouru měl kolem svého těla obtočenou Michal, zatímco Karel se zmítal v osušce a zároveň na všechny stříkala voda z koupelny.
„Miláčku, já ti to všechno vysvětlím!“ vyhrkl Milan.
„Průůůúser!“ vykřikl do toho všeho papoušek, jenž vletěl do předsíně a usadil se na hlavě Jany, o kterou se pokoušely mrákoty.