POSRANÉ STOLETÍ aneb Z BOŽÍHO DENÍKU 3

14. dubna 1912
S tím Titanikem mě vážně nakrkli. Prý i Bůh musí závidět člověku, co stvořil, psali v jednom plátku. No tak uvidíme, jak si poradí s tou ledovou krou, co jsem dneska té kocábce postavil do cesty.

30. srpna 1918
Jsem já to ale starý vůl! Tak dlouho do mě Fiana Fefimovna Kaplanová hučela, až jsem jí tu bouchačku obstaral a zařídil i to, aby se k Vladimíru Iljiči Uljanovovi dostala na dostřel. A ta kráva ho jenom poraní! Prostě co si neudělám sám, to se zákonitě posere. Takže na Lenina sesílám syfilis, ta zaručeně zabere, i když to bude ještě pár let trvat. Já mám ale času dost.

28. října 1918
Češi se Slováky si založili vlastní republiku. Radují se jako malé děti a stejně tak infantilně věří, že to bude nafurt. Slíbil jsem sice Tomáši Masarykovi alespoň stoleté trvání, ale o těch pauzách jsem mu neřekl. Snad je pan profesor dost chytrý na to, aby věděl, že si člověk čas od času potřebuje odpočinout. I od demokracie.

6. února 1924
Navštívil jsem v mnichovské věznici Adolfa Hitlera, který tam bručí po loňském neúspěšném pokusu o puč. Bylo mi ho už líto, jak tam jenom sedí na pryčně a čučí do zdi, přinesl jsem mu proto sešit a tužku, ať se nějak zabaví. „A co mám jako psát?“ nechápavě zahýkal ten trotl. „To už je tvůj boj,“ odvětil jsem; přece ho nebudu celý život vodit za ručičku, blba!

25. října 1929
Když jsem chtěl dnes shrabat spadané listí v rajské zahradě, šlápl jsem na hrábě a ty mě praštily do nosu. Tak mě to vytočilo, že jsem Amíkům znehodnotil veškeré akcie. Stejně už se ti kapitalisti chovali příliš velkopansky a ve své nadutosti si mysleli, že si mohou koupit všechno a nic se jim nemůže stát. Černý pátek, hyperinflace a Velká hospodářská krize je naučí pokoře, šmejdy nenažrané. Aspoň na nějakou dobu.

1. června 1943
Podnikatel Oskar Schindler mi předložil seznam Židů, které hodlá uchránit před zplynováním tím, že je zaměstná ve své fabrice. Přivezli ho na třech náklaďácích, celkem to dělá šest milionů jmen. Ten chlap se dočista zbláznil a zcela ho míjel i argument, kde že sežene Steven Spielberg tolik statistů, až bude o téhle kauze o půl století později točit film. Nakonec jsem se Schindlerem odmítl na to téma dál diskutovat a povolil mu jenom tisíc duší, víc ani nohu! Přesto pak lstivě zachrání ještě o stovku kristovrahů víc a bude to omlouvat tím, že matika mu nikdy moc nešla!

2. prosince 1952
Ráno jsem se po dlouhé době oholil a oblékl si své nejlepší kvádro. Takových slavnostních příležitostí, jako je dnešní poprava bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského, už v tomhle posraném století mnoho nebude.

20. srpna1968
Celé Pražské jaro může jít do prdele, a vlastně celá politika. Už mě to nezajímá, ať si do ČSSR Brežněv klidně pošle ty svoje tanky. Odvolávám Dubčekova anděla strážného a posílám ho do Anglie. Tam totiž zrovna čtyři týpci, jmenovitě Osbourne, Iommi, Butler a Ward, založili kapelu Black Sabbath. Tohle je skutečný historický okamžik, ne to komické slovanské hašteření. Lidi nepotřebují svobodu, lidi potřebují heavy metal!

6. ledna 1977
Arcibiskup pražský a primas český František Tomášek mi předložil čerstvě zveřejněné prohlášení Charty 77. Není v něm ani zmínka o propadnutí komunistů peklu, nejkrutějších mukách a věčném zatracení, i když mi to Havel s Kohoutem a Vaculíkem slíbili. Zbabělci.

17. listopadu 1989
Ta bolševická krysa Gustáv Husák se modlí. To jsem si prostě musel poznamenat.

31. prosince 1992
Po ukončení studené války už není nic, co by bývalé příslušníky dvou znepřátelených táborů sjednocovalo, co by je poutalo k sobě. Kdejaký bezvýznamný nárůdek touží po vlastním suverénním, neutrálním státečku. Litva se osamostatnila předloni, dalších čtrnáct exsovětských republik loni, Češi a Slováci se dočkají zítra a brzy dojde i na Srby, Chorvaty, Kosovany a tak dále. Svého dosáhnou i Katalánci, Baskové, Laponci, Eskymáci, Indiáni, Kaliforňané, Texasané, Moravané, Slezané, Lachové, Chodové, Kopaničáři a Východňári. Atomizace bude pokračovat až k městským státům a v půlce příštího století, až všem dojde, jaká to byla blbost, ze zase všichni začnou slučovat do větších územních celků. Na té Zeměkouli je prostě vždycky o zábavu postaráno. Někdy jsem rád, že jsem to tu svěřil lidem a ne delfínům. S těma by asi nebyla taková prdel, na to jsou moc chytří.