Uvážlivý typ

Uvážlivý typ

     Možná jste si všimli, že lidi se dají roztřídit do jednotlivých typů. ??? Hned chcete příklady? No, dobrá, že jste to vy. Tááákže například já. Já rozhodně nepatřím k cholerikům. Ne, to opravdu, ne. To na mě sedí asi tak, jako když dáte malou pokličku na velký hrnec. Na první pohled přece vidíte, že to zkrátka technicky není možné, ale stejně to ještě nějakou dobu zkoušíte. Říkáte si, co kdyby to náhodou na podesátý vyšlo. Ale ne, nejde to. Takže když i po jedenáctý lovíte tu pokličku z horký polívky, v ten moment si vaše okolí oddechne, protože to konečně vzdáte. Tak tohle je právě přesně ten samý případ s mojí osobou. Já jsem zkrátka uvážlivý typ. Mě nic nerozhodí. Vždycky to tak bylo, je a bude, jakože každé ráno vyjde slunce nad tou naší krásnou Vysočinou . . . ??? Ach, ano, promiňte, to jsem se trošku odbočila a nechala se unést svojí křehkou básnickou duší.

     Tááákže zpět ke mně. Vidím, že jsem vás přesvědčila, že jsem stoprocentně uvážlivý typ. Tedy, ne že by mě občas něco nezarazilo. Obvykle mě třeba zarazí, když jedu a na poslední chvíli mi před očima blikne červená.  Jenomže! jak správně tušíte, já jsem v klidu a počkám si na tu pěknou zelenou. Jo, jo, hej! zelená je tráva, fotbal to je . . . Ježiši, promiňte, zase jsem trošku odbočila. Jak by řekla moje babička: Holka, ty dneska nevíš, kde máš hlavu. Asi to bude těmi vánoci, či co. Někdy, a to se musím přiznat, mě ten život štve, jak si porád dělá co chce, jak von místo, aby mě nechal v klidu, tak von ne, von mi do tý cesty furt hází nějaký ty šutry. ??? No, přece jako překážky - to jsou přece ty šutry jako obrazně, to se rozumí.  Což o to, když jsou ty šutry takový menší, vo nic nejde, ty já hravě přeskočím, ale když jsou větší  . . . !!! Radíte mi, abych je přelezla? A to mi říkáte, až teď!!! To jste mi nemohli říct dřív??? Sakra, kdybych nebyla ten uvážlivý typ, tak já bych vám teď řekla něco šťavnatýho . . .

PS: Tááákže, milí literští, buďme v klidu :-)!