Experiment s M.

Experiment s M.

     Vy už vlastně víte, že já nejsem na žádný experimenty. Ne, ne, to není nic pro mě. Já mám zkrátka ráda klid a pohodu a, jak se hezky říká, to svý jistý. A tak tomu bylo odedávna až donedávna . . . !!! Že když něco nakousnu, tak to mám vyklopit pěkně celý? No, dobrá, že jste to vy. Tááákže! bylo to asi takhle. Jednou ráno mi seděla na pelesti. No, tedy, ono nebylo tak úplně ráno, ono bylo spíš něco kolem čtvrtý, ale to jí samozřejmě vůbec nenapadlo, že by mi to snad mohlo vadit. Chtěla jsem jí tedy udělat přednášku o dobrých mravech, ale, bylo vidět, že toho má hodně na srdci, a tak jsem to spolkla. Zprvu trochu koktala, no spíš, jak by řekla moje babička, lezlo to z ní jako z chlupatý deky, ale potom, kupodivu, to někdy mělo hlavu a občas i patu. Začala mě vážně zajímat. A jak už to tak bývá, shodou okolností neměla, chuděra, kde bydlet. ??? Jestli u nás zůstala? No, co myslíte?  ??? No, samozřejmě, že jsem ji v tý zimě nevyhodila na ulici.

     Tááákže, od tý doby u nás bydlí. Jak jsem řekla, nejsem na žádný experimenty, ale s touhle kamarádkou, říkejme jí třeba M. Básničková, se člověk vážně nenudí. Sice do hodně věcí frflá, pořád jí máte někde za zad . . . za zadáma, ale v podstatě je s ní docela zábava. Tedy pokud zrovna nevotravuje ve čtyři ráno. ??? A jak to snáší manžel? Ále, to víte, jak kdy, jak kdy. Jsou chvíle, kdy by jí nejradši spakoval kufry, aby šla o dům dál, ale pak si to zase rozmyslí. Taky není nelida. Jenomže! Co se tuhle nestalo! ??? Spím a kdosi do mě šťouchá a hučí mi do pravýho ucha. Kamarádka M. Básničková, byly čtyři hodiny ráno, sedí na pelesti a kouká na mě smutnýma očima. Proboha! Co se stalo! Vážně jsem se vyděsila. To máš tak, začala trochu zeširoka, potkala jsem tuhle svoji kámošku, říkejme jí třeba M. Písničková, a . . . Začalo mi svítat. Můžu hádat? Nemá kde bydlet, co? Ach jo, no dobrá . . . Já to věděla, radostně se mi vrhla kolem krku.

     Tedy, jak už o mě víte, nejsem na ty experimenty, ale fakt je, že bydlení takhle ve čtyřech má svoje kouzlo. ??? A co na to manžel? Ále to víte, jak kdy, jak kdy. Jsou chvíle, a bývá to zrovínka kolem čtvrtý ráno, když rozsvítím a jdeme s kámoškama Básničkovou a Písničkovou k pc a ke kytaře . . . hm, tak to by holkám nejradši spakoval kufry, ale naštěstí! není nelida . . .

PS: milí literští, až si Vám zase jednou v noci (ráno, v poledne . . .) múza sedne na pelest a začne zprvu možná trochu koktat, nepřerušujte ji, určitě toho má hodně na srdci :-). Krásný den :-)!