V Brně

.



Máme sraz v centru. Jdu od vlakového nádraží na Svoboďák, vopica ještě posílá sms, že nemáme nic na pití, jestli bych koupil ňákou vodu.
Nejblíž je DM-drogerie, tam vezmu, co potřebuju a jdu zaplatit. Po chvíli si uvědomím, že je něco divné. Dáma ve frontě za mnou nespokojeně pomlaskává, protože pás nejede a tím, že sortiment neposouvám, způsobuju zácpu a potenciální brněnské rioty.

Samozřejmě si uvědomuju, že v naší zemi jsou regiony, kde je překotný technologický rozvoj pokládaný za neprospěšný/zdraví škodlivý a jezdící výtahy, eskalátory, pásy u pokladen a snad i splachovací záchody jsou tam brány za nepřiměřený rozmazlenostní luxus.

Manuálně posunu minerálku, jablečný džus a ořechy po nejezdícím jezdícím pásu blíž k pokladně a usměju se na roztomilou stařenku-potížistku:
"Promiňte, zapomněl jsem, že jsem v Brně."


.