JASNÁ ZPRÁVA

Jasná zpráva
Nejlepší informační středisko je od pradávna mateřská školka. Učitelky se dovídají informace z rodinného života místních obyvatel z první ruky. Malé děti nelžou a mají vyvinuté pozorovací schopnosti. Petr Nárožný jednou v rozhlase pravil, že ti malí tvorové nás matou svoji nepatrností. Svým vzezřením klamou veřejnost a v malých hlavičkách proudí velké myšlenky. Rodiče si neberou servítky a nestřežené okamžiky rodinných debat se ukládají do těchto malých komputerů.
,,Jak říká tatínek mamince?“ ptala se jedna učitelka malé Aničky. Potřebovala napsat do nějakého dotazníku křestní jméno dotyčné maminky.
,,Už si můžeš obléct košilku, prdelko!“ vysvětluje Anička tatínkovo oslovení.
Paní učitelka volá malou Jarmilku.
,,Já teď zavřu na chvíli oči a ty posbíráš po zemi ty rozházené korálky a dáš mi je do dlaně!“
Jarmilka se zamyslí, pouvažuje a pak prohlásí:
,,Paní učitelko, já zavřu oči!“
Malý Jožinek je dítě pradlenka. Má doma tři sestřičky a statečně s nimi přebaluje miminka. Vozí také kočárek. Otec Bohumil hodlá učinit rázný konec orientace svého jediného syna.
,,Jožine, jseš chlap. Vykašli se na ty panenky. Ty jseš budoucí voják, potažmo policista. Možná budeš lovcem jaguárů. Musíš být drsňák. Budeš chodit do karate, posilovny musí být tvým domovem.“
I zakoupil otec synovi bednu plastikových vojáčků. Přidal k tomu diorámu vojenského opevnění a valy opatřil kanóny pevnostního dělostřelectva. Takto vybaveného syna opustil otec Bohumil a odešel do práce. Večer se vrátil a navštívil synův dětský pokoj.
,,Proč si nehraješ s vojáky?“ vykřikl otec.
A tu malý Jožinek bezelstně odpověděl:
,,Já se s nimi hraju, peru jim pradélko!“

Malá Kristýnka Koutecká je militantní dítě. Zcela zavrhla panenky. Chodí doma zásadně v maskáčích a je obležena plastikovými vojáčky všech armád. Na zahradě buduje zákopy. Chodí opásána mečem a v nestřeženém okamžiku ohrožuje výpadem rodiče i hosty. Do školky chodí s nadšením. První přichází a poslední odchází. Třída je vojenská jednotka a na vojně musí být disciplína. Místo pohádek sleduje v televizi dokumentární pořad z bitvy u Kurska. Panenky používá k výslechům, aby prozradily postavení nepřítele. Maminka se jednou vyjádřila, že má doma Albrechta z Valdštejna. Otec, plukovník v záloze a docent na vysoké vojenské škole marně pátrá ve stromu rodové generalogie po nějakém vojenském příbuzném. Sám je expertem na zbraně, vojenský dril je mu cizí. Kristýnka je šťastná na vystoupeních šermířských skupin a sledování kašírované bitvy u Slavkova je pro ni větším zážitkem než film Pyšná princezna. Paní inženýrka Koutecká vozí dvěma dětem ze zájezdů čokolády a Kristýnce repliku samopalu Americké armády na kapsle. Malá Kristýnka má všecho. Nemá však dědečka!
Při vernisáži paní inženýrky, známé keramičky, vypomáhal kamarád Fanouš Rendl při instalaci výstavy. Tento statný, prošedivělý a veselý důchodce to vyhrál u malé Kristýnky na celé čáře. Přistoupila k pánovi a chytila se jej za ruku. Po celou dobu instalace se ti dva bavili a vyváděli spolu skopičiny. A tak se stalo, že v mateřské školce prohlásila:
,,Mám nového dědečka. Je to pan Rendl!“
Tato informace ihned ovlivnila veřejné mínění. Místním drbnám najednou došlo veřejné tajemství. Bude-li pan Rendl dědečkem tohoto dítěte, kdo bude babičkou?“
Snad se konečně vyřeší tajemství vztahu dvou lidí v obci Podboří. Tajemství vždy láká. Bylo spolehlivým zbožím v každé době. V rytířských románech se to hemžilo tajemnými chodbami, v blbých lidových románech tajemnými rodinnými vztahy. Nesourodá dvojice vždycky vzbuzovala zvědavost. Mladý muž a stará žena, krasavice a opičák, krásný Adonis a puťka domácí. Vždy je nutno hledat motiv.
Prachy!
Motiv aktuální ve všech stoletích a ožehavý zejména v ranném kapitalismu žhavé součastnosti.

Fratík Rendl a Hana Koutecká, matka Kristýnky, čeří hladinu veřejného mínění už několik let. Důchodce volných mravů a umělkyně. Ona je vdána a schází se s dvakrát rozvedeným důchodcem. Jsou viděni v obou vesnických hospodách, místní kavárně i v okresním městě. Považte, manžel je veze autem na vlak do Brna. Ti dva pak spolu tráví dovolenou v jednom Slovenském městě s termálními koupališti. Skandál!

Ti dva jdou spolu do lesa na houby. Spolu jdou už od pošty a potkávají čtyřicet místních občanů. Jdou do lesa!Však to známe. Ten košík pak zahodí a zmizí v krmelci lásky. Proč ale nejdou každý zvlášť, proč se neplíží večerním šerem. Hlavy místních drben praskají ve švech. Ti dva vůbec nerespektují etiku zahýbání a nečeří hladinu veřejného mínění aférami, kvůli kterým stojí stát tři hodiny v rozhovoru s jinými drbnami. Taková aféra stojí přece i za připálenou zásmažku a případné znehodnocení nedělního oběda. Za první republiky se kolikrát ozývalo řinčení skla z rozbitých oken a přistižená žena kroužila obcí smrtelným během se sekerou v patách. Sokyně v lásce se tahaly veřejně za vlasy a na závěr na sebe navzájem vystrkovaly holé zadky!

Je nutno mít ve věci jasno . Musí přijít jasná zpráva. Komunita drben musí vědět, na čem je.
Mezitím naučil syn paní inženýrky Fanouše Rendla psát na počítači. Dcera Terezka se v jeho bytě učila k maturitě. Za tím účelem byla opatřena klíči a mohla do bytu kdykoliv přijít a kdykoliv odejít. Nutno ovšem podotknouti, že Fanouš nebýval celé dny doma. Když byl doma, stával se z něj bezdomovec. Chodil po vesnici a po hospodách, aby Terezka měla pokoj i od něj!

Trapnou nejistotu vyřešila až malá Kristýnka.
,,Mám nového dědečka, je to pan Rendl!“
Po těchto slovech se rozezní tamtamy v obci. Přítelkyně Fanouše Rendla mu přinese ozvěnu tohoto nepředloženého výroku.
,,Když budeš dědečkem malé Kristýnky, budeš si asi brát její babičku!“

,,Co s tím uděláme?“ táže se Frantík telefonicky paní inženýrky Koutecké.
,,Nic, oznámím jenom své sedmdesátileté mamince, že jsem jí vybrala ženicha a že se tedy bude vdávat. Pardon! Ne já, vybrala jí ho moje dcera Kristýnka!“
Na obou stranách telefonu se ozývá hurónský smích.

,,Vy ale máte pane Rendle pověst trouboidního pitomce a dobráka, nehodícího se do vlčí současnosti. Jste hodný, čestný a nezáludný. Přišel jste svoji neskonalou dobrotou a naivitou o polovinu rodinného domku. Zkusíme vás rehabilitovat před celou vesnicí. Získáte pověst vychytralého a všeho schopného dravce!“

Fanouš Rendl se zamyslel. Není to špatný nápad. Bude utraceno několik much jednou ranou. Kristýnka dostane dědečka, paní Hanka Koutecká otce, pan docent tchána a vdova Koblížková o deset let mladšího manžela.
Hodný, až troubuidní dobrák získá pověst vychytralého sňatkového podvodníka. Na veřejnost totiž pronikne informace, dodaná klamnou agetůrou.
S babičkou malé Kristýnky prý vyžení Fanouš barák ze pět milionů ve Žďáru nad Sázavou!
Pro místní drbny to bude konečně jasná zpráva!