Nebožtík co sbírá céčka

Neděle 0.55
6:4 rumáci s pivákama
Oslavili vyhru a pak padli
Dílema
Spát nebo psát
O ránu v dnešku
Na ráno plánuji vyjížďku na kole.
Mrzne -3 oC, což je dobré.
Škoda, že nenapadne trocha sněhu.
Abych nevěděl, kde si zase na ledu rozbiju držku.
Druhá varianta je, jít se učit na dnešní kurz malování olejovými barvami v Kácově.
Třetí možnost je být doma, čumět na Tv debatu s Babišem či jiným dárečkem.
Pak je tu možnost čtvrtá, která mě napadla až teď.
Tedy kratší vyjížďka, pak rovnou do hospody na oběd a následně na zmiňovaný malířský kurs.
Po návratu domu si z archivu O2 TV pustit debaty a z toho rozčilení si dát panáky.
Následuje zrychlený dech, po něm přichází infarkt spolu s mrtvicí.
Přijíždí sanitka, havrani a následně i pozůstalí.
Objednávají kontejnery na ty mé poklady.
"Vracím se domů nad ránem, šedivým vínem omámen".
Po náhlém probuzení v chladu márnice, už jako "obživlý nebožtík", beru kolo u vrátnice a jedu na něm domů.
Vidím slzu v oku ženy.
To máme štěstí v neštěstí.
Z vdovy opět paní.
Důchod mi nedají, hlady mě tak popraví
A tak z práce se vracím, často z toho zvracím.
Paměť mi selhala, divná žena se ke mě belhla.
Nebyla to žena, byl to Véna Vémolů
Co na tom záleží
Když tu spolu leží me
Ležáci
Pěšáci
Vémola po ráně a já v jeho bráně.
Věrnost mu slibuju
Ještě si v tom libuju.
Víme oba kulový
Kdo si nás uloví
Třeba to bude David, ne ten socha
Bude to ten "Děti ráje"
Budem sbírat céčka
Nebude v tom léčka.