Nerovná láska - 1.

11. října

„Opravdu se zamysli, zda reaguješ přiměřeně. Cítím z Tebe, že jsi zmatený. Buď si o tom s někým promluv, nebo se anonymně svěř v poradně na netu. Možná to pomůže i teď, když se tak stalo už jednou. Nezávislý pohled dělá svoje. Je mi na hovno, je mi zle, zadržuju slzy, ale asi to chce pauzu. Ne, nikoho jiného nemám a za nikoho jiného Tě neměním. Miluju Tě. Nabídka na společné bydlení a stěhování pořád platí, protože si myslím, že je to jenom chvilková posedlost, která přejde. Prostě nemám chuť se dohadovat, nemám náladu poslouchat, že se snažíš, a já nic. Mrzí mě to, ale nebudu tady. Byla jsem tu jenom pro nás dva, ale najednou v tom nevidím žádný smysl, ani nejmenší. Pokud budeš chtít, víš, kde mě najdeš. Jsem ochotná Ti nechat otevřená vrátka, na to jsi mi až příliš blízký. Jen se prosím vzpamatuj co nejdřív!“
Kristina dopsala e-mail pro Marka a z očí se jí spustil vodopád slz. Jeho věčné podezírání a nejistota jí braly veškerou sílu. Cítila se tím vztahem zničená a nedávala mu moc šancí.

Marek si četl e-mail od Kristiny. Nerozuměl tomu, chce pauzu, chce si od něj odpočinout? Nebo ho už nechce nikdy vidět? Byl zmatený z jejích požadavků. Nesnášel, když měl dávat najevo city. Říct holce, ženě, že ji miluje. To ponížení, které cítil, když měl otevřít své srdce a vyslovit to. Jo, záleželo mu na ní, ale proč má proboha říkat, že ji miluje? Nahlas. Nebo to psát. Copak to nevidí a nevnímá z gest, která dělá. Copak to, že chce odejít za ní, není důkaz citů.
Poznala jeho nejistotu. Proč by si žena jako Kristina, která má rozběhlou kariéru, zkušenosti, peníze, začínala s někým jako je on?
A je to tady, prostě ten vztah ukončí. Když nikoho neměl, byl si jistý sám sebou, dokázal ovládat své myšlenky a emoce. City jsou k ničemu, otravují akorát tak život. Poslední měsíce je jako na trní, večer co večer má špatnou náladu a rozkopne ho každá poznámka. Každá myšlenka, co se jí týká, v něm vyvolává nejistotu a pocit, že jí nikdy nebude stačit.
Měl pravdu, chtěla ho jenom do postele, užít si a jít. Naletěl a připadá si jako blbec.

5. září

Marek přišel jako obvykle ze školy domů kolem třetí odpoledne. V předsíni si zul černé adidasky a pověsil sportovní manšestrové sako na věšák. Nuda, nuda, nuda. Pohodil batoh vedle psacího stolu ve svém pokoji, učit se mu nechtělo. Zítra jej čeká opakovací test z biologie. Tkáně. Už viděl třídní, jak si na něm zase zgustne. Útlocitná upjatá pětatřicátnice. Kdyby neměla přítele, myslel by, že je to stará panna. Otravný gympl. Ještě jeden rok, udělat maturitu a hurá pryč. Na vysokou do jiného města, pryč od maloměšťáků, pryč od rodičů. Všechno ho tady dusí. Škola, rodiče, smog.
Otevřel okno. Zase mu sem matka nacpala nějaké křoví! Nesnášel její zálibu v pěstování květin v už tak přecpaném bytě. Vydal se na obhlídku do kuchyně. Nakouknul do kastrolů, co matka uvařila. Ušklíbnul se nad hrachovou kaší a opečenou uzeninou. To ať si jí otec nebo brácha, ti spasou všechno. Otevřel lednici a vzal si bílý jogurt. Vrátil se do pokoje, zapnul notebook a obhlížel e-maily, chat. Nikde nikdo známý. Pomalu olizoval lžičku s jogurtem, vychutnával nakyslou chuť. Nají se a půjde do fitness centra, klienti čekají.
Když dojedl jogurt, zaklapnul notebook, odnesl kelímek do koše, lžičku pohodil do dřezu. Podíval se na stěnu nad stolem, kolik je hodin. Půl čtvrté, měl by vyrazit. Chvilku váhal, zda si přece jen s sebou nemá vzít učebnici do fitka, ale pak nápad zavrhl. Do večera času dost. Vrátil se do pokoje, ze skříně vytáhl sportovní tašku, do které vložil ke sportovním botám čisté tepláky, tričko a ručník. Těšil se, jak si dá do těla. Endorfiny po cvičení byly jako droga.

Kristina seděla ve svém autě a čekala, až se pohne kolona. Prsty ťukala do rytmu na volant a řadicí páku a zpívala si polohlasně spolu s Arethou Franklin, jejíž hlas se linul z rádia. „Before the day I met you life was so unkind. You´re the key to my piece of mind. Cuz you make me feel, you make me feel, you make me feel like a natural woman!“
Na semaforu blikla oranžová, sešlápla spojku a zařadila, zelená, auto před ní se pomalu rozjelo, mrkla do zrcátka, přidala plyn a následovala ho.
Přemýšlela, co uvaří k večeři. Měla by se ještě podívat na analýzy a udělat pro ředitele na zítra tabulky. Zavolat bývalému manželovi Pavlovi, co dělá jejich syn, zda ve škole lumpačí. Je začátek školního roku, tak ať si to nepokazí, když je na nové škole. Nesla statečně, že si její malý velký chlapeček vybral střední školu v místě bydliště svého táty a že bude bydlet u něj. Uvidí se o víkendech, když za ním přijede, aby s ní strávil volno, nebo o prázdninách. Najednou měla čas sama pro sebe, po letech ji čekal prázdný byt.
Když dojela k domu, kde bydlela v dvoupokojovém bytě, zaparkovala, vzala si tašku s notebookem a kabelku, zamkla auto a vystoupala po schodech ke vstupním dveřím.
Konečně doma. Zavazadla odložila na taburet, vyzula si lodičky a bosky zamířila do koupelny, aby se umyla. Bylo toho na ni poslední dobou moc, veškerý čas trávila prací, její soukromý život vzal definitivně za své s rozvodem před čtyřmi lety.
V zrcadle se na ni díval obraz šestatřicetileté atraktivní ženy, přesto se uvnitř cítila stará a opotřebovaná. Opláchla si studenou vodou obličej, nic jí nevadilo, že si rozmazala make-up. Svlékla se a jen v prádle pokračovala do obývacího pokoje, který sloužil i jako její ložnice. Druhý pokoj obýval Pavlík, když s ní ještě bydlel. Všechno nechala tak, jak bylo, aby měl při návštěvě u ní soukromí.
Kristina si oblékla župan přehozený přes druhou půlku postele, na které léta nikdo nespal. Vrátila se do chodby pro notebook. Položila ho na stolek a zmáčkla spouštěcí tlačítko.
Nechala ho běžet a odešla do kuchyně pro něco k snědku. Z lednice vytáhla otevřenou láhev bílého vína, nalila si do skleničky a vrátila ji zpět. Z chlebníku vyndala dva plátky tvrdnoucího chleba, vložila je do topinkovače a počkala, až se toasty opečou. Horké topinky namazala višňovým džemem a spolu s vínem si odnesla večeři k počítači.
Rozprostřela kolem sebe poznámky a podklady. Ukusovala chléb a zapíjela ho vínem. Olízla si konečky prstů od marmelády a nalogovala se do počítače. Chvíli si odpočine, než se pustí do tabulek.
Kristina spustila internet, aby si přečetla zprávy. Všimla si, že má nový e-mail.