O dlouhé cestě

O dlouhé cestě

Anotace: Povídka o pohádce ... :-)

Díval se na ni, když v kanadách přišla k rybníku a podala mu ruku ve znamení pozdravu. A on ji stiskl a nemohl uvěřit úsměvu, který se jí vyrýsoval ve tváři. Tak chodil on, jeho přítelkyně a nová kamarádka kolem rybníka a povídali si ...
A občas o ní potom slýchával. Často usměvavá dívka plakala kvůli příteli, kterému darovala své srdce. Slýchával o ní různé řeči, všelijaké pomluvy i podivné situace, do kterých se dovedla dostat. Přesto ale viděl uvnitř jejího srdce neuvěřitelně pestrý svět.
Když jednou přijel se svou přítelkyní na oslavu narozenin téhle potřeštěné dívky, viděl, jak se bavila ... byla všude, věnovala se každému pozvanému kamarádovi. A její přítel ji pozoroval, popíjel vodku se Semtexem a toleroval její radost. Slíbili si, že příště budou pít spolu. A tak se také stalo.
O pár týdnů později vedl tuhle slečnu po schodech z baru, jelikož jí chůze činila jisté potíže. :-)Její přítel mu pomáhal, ale přesto se mu podařilo s ní strávit alespoň pár minut o samotě, projí se s ní kolem hřiště, aby se nadýchala čerstvého vzduchu. A když později vystoupila z jeho auta, zadívala s emu do očí a něco jí řeklo: "Podívej se na něj pořádně." Víc už ale neřešila.
V létě se se svou přítelkyní rozešel. Zničen vztahem, kde více dával, než - li dostal se snažil najít někoho druhého. A v tom se tahle slečna ozvala a pomáhala mu najít novou cestu života. Hledal jinou dívku, pro kterou by mohl žít, ale žádnou nenacházel.
A po půl roce, přesněji v únoru, se objevil u jejích dveří, abych opravil elektriku na jejich starém domě.
Co se stalo, zůstane navždy ve hvězdách, ale ona v ten den zapomněla na nešťastný vztah a celé hodiny si povídala s tímhle člověkem a bylo jí moc dobře.
Pár měsíců si psali. Hledala v sobě odvahu a důvěru k jedinečnému člověku, který jí den co den dokazoval, jak krásný může svět být.
Hledala v něm víru ve skutečnou lásku, oporu ... a trápila jej. Bojovala ve svém srdíčku, až nakonec našla sílu a ukončila čtyřletý vztah, kde málo dostávala a více dala.
Celý život plakala pro svou pohádku, hledala ji všude, setkala se ale jen s malou iluzí a žádnou skutečností.
Však s odvahou a velkým krokem vpřed, se srdcem, které spadlo do hromady hvězd ... se její jizvy hojí, zlé vzpomínky mizí ... a pohádka jí běhá po rukou, líbá ji do vlasů ... každý den, každý den ...
Autor Aaliyan, 01.05.2012
Přečteno 564x
Tipy 1
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Krásně vystiženo :-) Moc se mi to líbí!!

02.05.2012 11:57:27 | Delven

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel