Na věku nezáleží!

Mohu se zamýšlet nad vším, co trápí mou věkovou kategorii.. Není zdaleka velkým překvapením, že holky v mém věku se zajímají o kluky, jak s nimi budou spát, který je hezký a zuří nad tím, že jsou o tři roky starší, nebo naopak mladší. Já o sobě ale nemohu říci, že se mi líbí kluci nelíbí! Jsem na holky, ale co? Mě to nevadí a mým nejbližším kamarádům také ne!
Nejsem ten tip člověka, který by se za to styděl a svým přátelům jsem za vše vděčná! Pokusím se je shrnout ve stručnosti - pokusím!
Mou dlouholetou "spolužačkou," nejbližší kamarádkou a člověkem, kterého si vážím je bez dlouhého přemýšlení Adélla, svých problémů má dost, život se s ní rozhodně nemazlí a i přesto, že nenávidí homosexuály, mě neodepsala, kdykoliv po ní něco potřebuji, je ochotná mi vyhovět. Je mnoho věcí, za které jsem jí vděčná a ráda bych jí všechno oplatila.
Pak je to má sestřenka, Denda. S tou jsem již od mala a také v ní mám důvěru, ale tak jako Adéll, bych se jí asi nesvěřila, stejně jsem na tom i s Kubou, to je její bratr a můj bratranec.
Posledními jsou Dominik, Radka a Beáta, k těm mám většinou vztah takový, že s nimi zajdu ven, ráda si s nimi pokecám, ale také bych jim neřekla vše. Ale každopádně všechny jmenované mám velmi ráda!
Když už o mně něco víte, mohu pokračovat...
V současné době jsem v 9. ročníku na základní škole. Tuto školu mám velmi ráda, ale poslední dobou mě jisté věci zarážejí čím dál, tím víc.
Snad je na naši školu sesláno jisté.. Prokletí! Nevím, jak to nazvat. - Nejen, že nám o prázdninách zemřel pan učitel na infarkt. (Byl strašně hodný a docela mladý, bylo asi 56let.) Ale našeho dějepisáře postihla také nějaká "nemoc," sice nic nevíme jistě, ale z jistých zdrojů jsme se doslechli, že má nejspíše leukémii. (Jo.. Další hodný a asi 50ti letý učitel.)
Pro mě však velké šoky nastaly, když jsem si asi před půl roku uvědomila, že jsem se zamilovala do naší ruštinářky. Je to fajn člověk. Má však jednu chybu a to tu, že je šílený dobrák a žáci si na ni dovolují nehorázně! Já zuřila vždy, když si z ní spolužáci dělali legraci, nebo když někdo přiletěl do třídy a zavolal "Sonička má dozor!" a ze třídy se vždy vyvalil proud mých spolužáků, kteří si z ní dělali legraci, tahali jí za vlasy, (ty má asi po pas,) skákali na ní, tykali jí a opět a zase.. Dělali si z ní.. - legraci.
Jelikož se těchto nájezdů účastnil i Dominik, není divu, že jsem se na něj zlobila, ale Adéll semnou vždy seděla a říkala mi, jací jsou blbci.
Zapomněla jsem zde zmínit věk dotyčné paní učitelky, je jí asi něco nad 56let. - No, ale to je vedlejší!
Asi před 20 dny však vše přesáhlo meze! Když jsme šli na poslední hodinu ICT (information computer technologi), potkali jsme paní učitelku. Byla bez brýlí. - To byl docela šok! Já si však myslela, že se jí brýle rozbily.
Další den jsem se dozvěděla, že jsem měla pravdu, ale jen částečnou. Nastal pro naši školu další otřes. - Člověk, do kterého jsem 100% "zabouchnutá" je v nemocnici s tím, že má v oku střepy a půjde na operaci.
Následující den jsme byly s Adéll v divadle i s maminkou a sestrou paní učitelky. Využili jsme příležitosti a zeptali se na její zdravotní stav. Bylo nám řečeno vše, co jim řekl primář. Paní učitelka měla velice vážnou, ale prý úspěšnou operaci.
Celý večer jsem pozorovala inscenaci s úlevou, ale také nenávistí k tomu zmrdovi, který ji málem připravil o zrak! - Ke všemu zřejmě schválně!
Já se ji snažila nějakým způsobem zkontaktovat a po té, co jsem ji napsala slohovou SMS mi odepsala, byla jsem za to strašně ráda.
Po té nastaly dlouhé dny plné suplů.
Včera však nastal zlom, stalo se to, čeho jsem se obávala, naše paní učitelka na to oko oslepla.
Zaslouží si ale můj obdiv, přesto vše, co se stalo, se nevzdává.
Musím říci, že jsem se do ní zamilovala ne kvůli vzhledu, ani kvůli tomu, že je to má učitelka nebo že je zdravá. Zamilovala jsem se do ní kvůli tomu, jaký je člověk. Jsem ráda za to, že se nezměnila ani po tomto incidentu.
Stále doufám v to, že se stane nějaký zázrak a vyléčí se. Ne však jen ona, ale i náš dějepisář.
Z tohoto však plyne ponaučení.: Rodiče, starejte se o své děti a veďte je k úctě ke staršímu, protože teď už to na školách funguje takto - čím mladší, tím větší grázlové!
Všechny přátele a učitele o kterých jsem se zmínila, mám velice ráda a přeji jim jen to ne,jlepší. - Obsazení bylo pravdivé, ale příběh být nemusel, ale mé úvahové dodatky k mým mladším vrstevníkům rozhodně pravdivé byly!
---KONEC---