Kdo jsi?

Sedím v poloplném baru zcela sám znuděn večerem s žádnými plány. Nikdy by mě nenapadlo, že právě dnes se to stane...že se mi změní pohled na celý život. Že začnu plánovat svůj život takhle dopředu. Ale stalo se to v ten okamžik, kdy ona vešla do baru. Už jen to jak otevřela dveře a prvním krokem překročila práh tohohle nijak zajímavého baru, který byl očividně pod její úroveň. Každý kdo se v tu chvíli podíval ke dveřím přestal dýchat a byl paralizován její zajimavostí. Nebyla to krása kterou převyšovala každou ženu kterou jsem v živote potkal. Bylo to něco úplně jiného, něco co tě donutí přemýšlet a nenechá tě to celé týdny spát a zároveň něco co tě zarazí zvednout se ze židle a jít ji oslovit. Já to viděl....viděl jsem jaká je.. že je naprosto jiná...byla si zcela vědoma své krásy ale tvářila se, jako by ji na tom vůbec nezáleželo. Každý její krok doprovázela jedinečná vůně spojena s vášní. Držim svůj drink a zajímám se jen o ni. Snažím se ji přečíst celou cestu co jde k baru. Vidim jak uchopí barovou židli a odsune si ji lehkým pohybem jako by to doma trénovala. Není nemotorná ani zbrklá, dělá vše přesně tak jak potřebuje a nepřidává tomu nic navíc ale ani tě o nic neošidí. Spoustu lidí ji musí vidět jako hlavolam který se nedá vyřešit....na který neexistuje žádný manuál. Já se na ni podívám a vidím řešení. Nepřemýšlím o ní jako o něčem co dnes musím mít. Kouknu na ni, a uvědomím si co mi v životě chybělo. Usedá a jednu nohu si lehce přehodí přes druhou... je si vědoma pozornosti které se ji dostává. Neužívá si to ale ani na to nehledí s odporem, bere to tak jak to je. Sedí ode mě čtyři metry ale její vůně mě oslepuje jako by mi stříkla parfémem přímo do očí. Tenhle pocit neznám nikdy jsem tohle nezažil. Musím tohle pochopit a zjistit co se to děje v mojí hlavě. Viděl jsem spoustu krásných žen které si ani někteří muži neumí představit ale tohle bylo jiné. Nemohl jsem se dočkat až uslyším její hlas. Nešlo o to zjistit jak zní, spíš jsem chtěl vědět jaký hlas budu slýchat každý den po zbytek svého života. Popíjím svou Whisky ve svém obleku a naprosto přesně vím co udělat. Tohle není situace kdy přijdeš s levným drinkem nebo otřepanou větou a doufáš v úspěch. Tohle já nikdy neměl ve zvyku ale i kdyby, ona ti na to neskočí. A tak tam sedím, dívám se na dno své sklenky, a čekám na svou chvíli....... pokračování?