Vyhlídkový let balonem

,,Dámy a pánové, poslední výzva. Dopřejte si neopakovatelný zážitek. Let balónem pouze dnes zdarma! “ hlásí pořadatel.
Kryštof k němu běží a mává na něj.
,, Dobrý den, mám zájem. Moje žena zrovna kojí v umývárně, nemohl by jste 10 minut počkat?“
Bohužel pane, kazí se počasí. Musíte odletět hned.“
Monika je s pobavením pozoruje. ,, Já poletím.“ Ozve se a nasadí zářivý úsměv.
,, Já s tebou letět nechci.“
,, Ale pane, taková pěkná slečinka. Lepší milenka než manželka.“ Spiklenecky na něj mrkl.
,, Nechte si ty narážky.“
,, Tak to promiňte, pane.“
,, Prosím nezdržuj. Já tě nekousnu.“
Tím bych si nebyl tak jistý. Myslí si pro sebe.
,, Tak pane, tady si to vyzkoušejte a kdyby byl problém, v balónu je vysílačka a napsané instrukce.“
,, Dobrá děkujeme,“ odpoví Monika.
Balón vzlétl. Monika se nadšeně dívá do kraje. ,, Podívej, tamhle je kostel a náš dům a tvá práce.“
,, No, parádní výhled.“ Po chvíli ho však trápí svědomí. Neměl jsem Kamilu nechávat dole. Jak jí vysvětlím, že letím s Monikou.
,, Co je, užívej si to.“
,, Nemluv na mě. Celý den mě pozoruješ, vnutíš se do balónu…“
,, Jsi nemusel letět,“ přeruší ho.
,, Nastoupil jsem, protože doufám, že mi po letu dáš konečně pokoj! Jestli sis nevšimla, mám rodinu. Co bylo mezi námi je minulost. Daruji ti tuhle poslední chvíli. Nic víc už nečekej.“
,,Och, ono to nějak cuká.“ Lekne se Monika a chytá se Kryštofa za ramena. Dívá se zblízka do jeho temně modrých očí.“
,, Co děláš, Kamila má dalekohled může nás sledovat!“
,, To těžko, není sem vidět. Hele, támhle je její auto. Ona odjíždí.“
Kryštof dá ruce v pěst. Nejraději by vyskočil.
,, Jen doufám, že to není tvoje práce, že se Kamila zdržela s kojením!“
,, No dovol. Myslíš, že jsem jí zamkla?“
,, Jsi schopná všeho.“
,, Dívej se do krajiny a hloupě nemluv.“
,, Koukej černý mraky, ten chlápek nekecal,“ povídá Kryštof.
,, Co budeme dělat? Začíná pršet!“ děsí se Monika.
,, Neječ a sedni si. Přistávaní, jsem viděl ve filmu. To zvládnu.“
,, Ale určitě v tom filmu nelilo, není vidět ani před sebe!“ Kryštof na ní nereaguje.
Monika se schoulí co nejvíc do koše a pozoruje Kryštofa. Jeho krásné hnědé vlasy, jsou dokonale mokré. Kapičky vody mu stékají po neoholené tváři. Ještě by si mohl sundat promočenou košili…

,, Nečum na mě a pomoc mi.“
,, Zničím si šaty, jsou bíle jestli sis nevšiml. Byla bych jak nahá!“
,, Máš nosit, spodní prádlo.“
,, Dnes ho náhodou mám.“
,, Přestaň mě štvát a tady to podrž.“
,, Rozkaz, pane.“
,,Nejspíš vidím louku.Přistaneme, pevně se drž.“
,, Ty jsi tak šikovný.“
,, Je to tady! Pořádně to bouchne, raději zavři oči Moniko.“
,, Já se bojím.“
,, Uf, už jsme na zemi.“ Uleví si Kryštof.
Monika pomalu vstává a vykoukne z koše.
,, Sakra, támhle je auto tvoji starý. Celou dobu nás hledala. Jdi první. Budu čekat na chlapy. Někdo přeci musí přijet pro balón.“
,, Fajn, zavolám jim na vysílačku. Jo, jsou na cestě. Za chvíli dorazí.
Měj se hezky Moniko. Někoho si najdi a zapomeň na mě.“
Monika se celou dobu dívá stranou. Nechce vidět jak opouští balón i její život.