Osud?

Jak dlouho jsi ji neviděl?
Asi dva roky.
A předtím jste se vídali častěji?
Ne. Byla to vždycky buď náhoda nebo jen shoda okolností.
Takže?
Jednou za rok? Možná za dva. Byla i delší mezera, třeba čtyři roky.
A teď?
Za poslední půl rok jsem ji viděl víckrát než za celý život.
Jakto?
Náhoda nás zase svedla dohromady.
Jaká náhoda?
Naše společná známá se seznámila na Tinderu s mým spolužákem a kamarádem z výšky. A při jejich prvním rande se bavili o mě, protože prý máme společné přátele na facebooku.
Moderní svět, co?
Jo.
Takže ona byla její kamarádka?
Ano. Nejlepší. A bydleli jsme všichni velmi blízko sobě. To nás svedlo dohromady. I když ze začátku jsme se vídali jen já, můj kamarád Tom a jeho známost z Tinderu, Hanka.
Ale Hanku znáš, ne?
Jo, už tak deset let.
Takže Hanka tě s ní opět svedla dohromady, že?
Ano, ale trvalo to víc než půl roku.
Proč?
Netuším.
Nechtěla?
Netuším.
Nebyly jste v kontaktu?
Byly, ale málo. Spíš vůbec. Slyšeli jsme od ní jen přes Hanku.
Nikdy s tebou nebo s Tomem nebyla v přímém kontaktu?
V té době ne.
Co se stalo pak? Pak jste tedy šli na to první sedánek ve čtyřech?
Ano, šli.
A?
Bylo to fajn. Rád jsem ji zase viděl. Byla pořád krásná, jak jsem ji pamatoval naposled. Dlouhé hnědé vlasy, tmavé, zářivé oči, dechberoucí úsměv.
Bože.
Co?
Po několika letech ji vidíš a první, co tě napadne, je tohle?
Ano.
Jak dlouho ji miluješ?
Nemiluju ji.
Nelži.
Nemiluju.
Takhle o holce nemluví nikdo, aniž by k ní něco cítil. Buď teď nebo dříve.
Když jsme ji poprvé viděl, myslel jsem si to stejné, co teď. A to je už víc jak 10 let.
Tady někdo našel tu pravou.
Zavři hubu.
A ne? Páni, jak dlouho čekáš na dívku, která z tebe vyrazí dech? Okouzlí tě prvním pohledem a svým úsměvem?
Dlouho.
Tak vidíš. Nemyslíš třeba, že po těch letech jste se setkaly díky osudu? Že třeba k sobě patříte a vesmír vás dal dohromady?
Nevěřím v osud.
V co tedy věříš?
V přítomnost. Reálné je pouze to, co teď prožíváme. Minulost změnit nikdo nedokáže, i když bychom si to tolik někdy přály. Budoucnost můžeme změnit pouze rozhodnutím z přítomnosti.
Ale to neznamená, že to furt není osud. V minulosti vám to nevyšlo, protože jsi měl kurva strach ji pozvat na rande. Ale chápu, bylo ti kolik? 18? Dá se to pochopit. Ale teď, vás osud opět svedl dohromady. Jaká je pravděpodobnost, že po těch letech se opět shledáte? A to ještě tak, že oba budete bydlet ve stejném zasraném městě, v ten stejný zasraný čas po 10 letech, a jen necelý kilometr od sebe? A ještě vás svedou dohromady vaši kamarádi, kteří se potkají úplnou čirou náhodou na internetu?
To není osud, to je náhoda.
Kurva náhoda? Nic není náhoda. Vše se děje ve tvém životě z nějakého důvodu. Nehledě na to, jestli je to špatná zkušenost nebo dobrá. Já v osud věřím. Kdyby osud nechtěl, tak vás opět nesvede dohromady.
Blbost.
Zamysli se, ano?
Hm.
Věř mi. Nic není náhoda. Chtěl si být přece šťastný ne? Hledáš tu pravou, tu kvůli které by jsi udělal všechno na světě. Když se budeš vracet domů, budeš se těšit na to, až ji uvidíš. Až uvidíš její nádherný úsměv, uslyšíš její pozdrav, obejmeš ji, políbíš ji, ucítíš vůni jejích vlasů.
Chtěl a pořád chci.
To je ta chvíle, kdy být šťastný můžeš. Opět si tuhle šanci necháš protéct mezi prsty?
Nechtěl bych.
Tak na co kurva čekáš, dělej s tím něco!
Já bych chtěl.
Vzchop se a konej!