Naše první setkání

Anotace: U kotvy

Když jsem ho poprvé uviděla, tak jsem cítila jak to mezi námi zajiskřilo..Musela jsem sklopit oči, protože jsem se tak trochu styděla a zároveň mě byl sympatický. Byl roztomilý a měl šmrnc. Odlevilo se mi..Ano líbí se mi! Je to přeci jenom láska na inzerát. Nikdy nevíte jak ten člověk doopravdy bude vypadat. Fotky můžou klamat. Neznáte jeho hlas, vyjadřování a další věci. Všichni mi říkali moc nemluv a stejně jsem mluvila. Jsem totiž dost komunikativní tvor. A když jsem nervózní je to ještě horší.
Tak jsme se prošli na Kozí horku a pak se zase vrátili kolem přehrady na druhou stranu kolem hráze. Standa mě nechal mluvit. Asi poznal, že jsem nervózní a já mu zároveň chtěla sdělit ty nejdůležitější mezníky mého života od dětství, jichž bylo mnoho.On sám jich tolik neměl. Můj život je jedna velká jízda na lodi plné emocí, jež se prodírá stezkou odvahy v náručí oceánu. Nabídl mi odvoz, ale já jsem chtěla jen doprovod k tramvaji. Z roztržitosti jsem sedla na tramvaj č.3 a zase hned vystoupila. Ty to tady neznáš? Zeptal se Standa, jak kdybych něco skrývala..Znám jen jsem si neuvědomila, že trojka má konečnou na Rakovecké.. Opět chvilka čekání a rozloučení bez polibku..nešlo to,ale tušila jsem,že naše setkání není poslední.