Mikulášův seznam

Bylo nebylo, v jeden chladný zimní večer, kdy se nad krajinou nesl zvuk rolniček a vůně svařaku,sestoupil z nebes Mikuláš. Nebyl však sám – po jeho boku kráčeli věrní pomocníci: laskaví andělé a neposední čerti. Každý z nich měl svůj úkol.

Tak poslouchej.

Andělé létají po světě a sledují děti, jak se chovají. Když je někdo hodný, zapíší jeho jméno na seznam a Mikuláš podle něj rozdává dárky.

V pekle je to trochu jiné. Čerti tam celý rok hrají karty. Výhra je pro ně posvátná – brambory a uhlí. Neradi o ně přicházejí. Když Mikuláš jednou za rok prochází světem a rozděluje balíčky, čertům nezbývá než mu některé z výher odevzdat.

„Podej mi brambor a uhlí pro ty, co zlobí,“

řekne Mikuláš čertovi.

Čert s nevolí odevzdá svůj poklad, ale nikdy nezapomíná. Když si dítě nezlepší chování, může čert přijít jednou později – a tentokrát si vybrat s úroky.

Druhý den, při svačině, všichni hodní jedí sladkosti, co dostali. Jen jedno dítě našlo ve svém balíčku bramboru. Co však udělaly ostatní děti? Podělily se o své dobroty. A to nezbedné dítě pochopilo, že když se bude chovat hezky, nikdy se k čertovi dluhy nevrátí.