Stonožka.

Stonožka na palouku chodí v trávě.

Brrr, brrr, nožky mě zebou.

A napadlo ji právě vzít si na nožky

teplé ponožky.

Ale kde mám vzít tolik ponožek?

 

Půjdu za pavoučkem přástevníčkem

a ten mi pomůže.

Šla cestou dlouhou, a už nemůže.

Už u chaloupky pavoučí je pod smrkem.

Ťuky, ťuk!

Vykoukne na ni pavoučí ten kluk.

 

Co si přeješ stonožko milá?

Pavouk říká.

Stonožka u dveří mu vzlyká.

Že zebou ji nožky.

Že by chtěla teplé ponožky.

 

Inu milá stonožko

to není jen tak.

Uplést tolik ponožek

na tvých sto nožek.

 

Dones mi vlákna nit od ptáčka rákosníčka

a upletu ti ponožky

na tvé zmrzlé nožky.

Inu šla stonožka k ptáčku rákosníčku

pro nit tenkou.

 

Rákosníčku milý povídá,

na mé zmrzlé nožky

chtěla bych ponožky

od pavoučka přástevníčka.

Ten prosí tebe o nit tenkou na ponožky

na mé nožky.

 

Dám ti nit stonožko milá

a pozdravuj kamaráda pavoučka.

Stonožka spěchá s nití k pavoučkovi

ten se dá hned do práce.

A než sluníčko zapadne za kopec

ponožky jsou hotové, jasná věc.

 

Hurááá! Jásá stonožka.

Už nebude mi zima na nožky

když obleču si teplé ponožky.

Děkuji ti pavoučku vřele.

 

A teď děti běžte.......

 

 

 

 

............spát.

 

Vždyť mám vás taky rád.