Láska

Láska. Tolik opěvované a zároveň nenáviděné slovo. Jediné slovo, ale má v sobě tolik radosti, zrady. štěstí, smutku a naivity. Láska dvou lidí, překoná všechno.LIdskou závist, a nevěru. Pravda? posuďte samy...

Po cestě šla shrbená postava. Malá, hubená, a už od pohledu nešťastná. Najednou upadla na zem. Ale nikdo jí nepomohl, nezvedl ji. KOlem procházeli různí lidé, ale nikdo jí nepomohl. POtom se jeden z nich zastavil, sklonil se kní, a pomohl jí. ,, Děkuji" zašeptala.
,, KDo jsi?" zeptala se vděčně.
,, Jsem přátelství" odpověděl člověk skromně.
,, Přátelství? To někdy poznávám." vzdychla.
,, A kdo jsi ty?" zeptalo se přátelství zvědavě.
,, JSem láska." Přátelství se na lásku podívalo. Vždycky si myslelo, že láska je krásná, veselá. Ale dnešní svět v ní zanechal své stopy. Zrada, nevěra, závist. Staly se strašákem nejen lásky, ale i přátelství začalo cítit, že už je pozdě všechno napravit.
,, A co se ti stalo, Lásko?"pohlédlo přátelství tázavě.
,, Zklamala jsem se v lidech. Ale ty přátelsvtí brzy dopadneš stejně. Zklamaly mě lidé, zklamaly mě pocity. Mě lásku zklamaly pocity. A proč ? Protože jsem se zamilovala. Já Láska.
zamilovala jsem se do sebe. A tím Láska dostala sobeckost a závist. Proto už nemůžeme být přátelé Přátelství. Jsem už příliš slabá, a přátelství bylo to jediné co mě vždy zachránilo, utřelo slzy, a pofoukalo mé zakrvácené srdce. Ale teď už to nejde...Sbohem."
Přáteství se nezmohlo an na slovo. Jen se dívalo do dáli na ztracenou Lásku mizící za obzorem. TeĎ už nemůže pomoci ani ono. PRotože láska zklamala sama sebe. A vy? Nezáviďte ostatním jejich lásku, protože nikdy nevíte kdo ji jednou může závidět vám. A tak ta pravá láska bude snad jen v pohádce:)