UKRYTÉ VZPOMÍNKY
UKRYTÉ VZPOMÍNKY
Kate byla opět venku se svými přáteli. Scházeli se na lavičkách, které se nacházely kousek od skate parku jejich malého města. Byla to fajn parta. Tedy alespoň pro Kate. Byli jiní než ostatní. To co pro ně byla zábava, bylo pro ostatní něco naprosto odlišného.
„Na. Dej si taky,“ řekl Luke a podal Paulovi láhev vodky kterou dnes koupili.
„Ne díky. A ty už to taky nech. Seš pěkně sjetej,“ řekl Paul a popotáhl ze své cigarety.
„Doufám, že se zas neporvou,“ říkala si pro sebe nahlas Kate a nervózně začala v kabelce hledat krabičku cigaret. To byla zábava jejich party. Každý den se scházeli, kecali, a taky kouřili a pili.
„Aspoň bude nějaký vzrůšo,“ přidala se Laura.
„Pravda,“ přitakala po chvíli Kate a zapálila si. Stačilo se jednou nadechnout a kouř z cigarety se jí prodral ústy až do plic. Milovala ten pocit kdy ji kouř tlačil v plicích. Uklidňoval ji. Vždy když se něčeho bála. Jako teď, Nikdy nevěděla proč, ale vždy když se někde schylovalo k rvačce, začalo jí být najednou divně, stahoval se jí žaludek. Bála se, ale nevěděla čeho.
„Nenavážej se do mě ty blbečku jeden ubohej,“ zaječel přiopilý Luke na Paula a zavrávoral směrem k němu.
„Ubohej?“ zeptal se Paul klidně a povytáhl obočí.
„Copaaak ? Žere tě to ?…..Ubožáku ?“ řekl jízlivě Luke a zasmál se.
Z neznámého důvodu se jako vždy Paul při této nadávce rozohnil natolik, že se vrhl na Luka a vrazil mu pěstí. Přesto, že byl Luke přiopilý, bránil se. A jako vždy zbylo na těch střízlivých, tedy Kate, Lauře a ostatních, aby je od sebe odtrhli. Přiskočili k nim a tahali je za bundy směrem od sebe. Kate se snažila chytit Luka za ruku. Ten byl však natolik mimo, že se po ní ohnal a přesně v ten moment kdy napřahoval ruku k úderu proběhl Kate hlavou jakýsi záblesk. Útržek vzpomínky.
Stála se spolužačkami ve třídě. O něčem si povídali. Najednou se ve dveřích objevil jakýsi kluk, rozhlédl se a jakmile ji vypátral očima, rozběhl se k ní.
„Ty jedna blbko ! Tys mě napráskala učitelce ! Seš pitomá nebo co ? Co si to vůbec dovoluješ ty malá mrcho!“ ječel na ni a Kate nechápala. To už ale stál kluk před ní a prudce ji uhodil. Kate byla jeho ranou vymrštěna do strany a uhodila se hlavou do tabule.
Teď tu stála a proti ní se tyčil jiný kluk. Napřahoval ruku a z očí mu sršela nenávist.
Byla jen otázka vteřiny kdy jeho pěst dopadla na její tvář…
***Občas se dějí věci, které chceme časem zapomenout. Když se ale podruhé v životě dostaneme do podobné situace, mohou se vzpomínky vrátit. Tak jako Kate se vrátila vzpomínka na spolužáka, který ji neprávem obvinil. Myslel, že ho napráskala učitelce za něco co udělal. Ona to však nebyla a ten kluk si asi nikdy neuvědomí co způsobil v její mysli….jmenovala se ale ta dívka Kate ?***
„Na. Dej si taky,“ řekl Luke a podal Paulovi láhev vodky kterou dnes koupili.
„Ne díky. A ty už to taky nech. Seš pěkně sjetej,“ řekl Paul a popotáhl ze své cigarety.
„Doufám, že se zas neporvou,“ říkala si pro sebe nahlas Kate a nervózně začala v kabelce hledat krabičku cigaret. To byla zábava jejich party. Každý den se scházeli, kecali, a taky kouřili a pili.
„Aspoň bude nějaký vzrůšo,“ přidala se Laura.
„Pravda,“ přitakala po chvíli Kate a zapálila si. Stačilo se jednou nadechnout a kouř z cigarety se jí prodral ústy až do plic. Milovala ten pocit kdy ji kouř tlačil v plicích. Uklidňoval ji. Vždy když se něčeho bála. Jako teď, Nikdy nevěděla proč, ale vždy když se někde schylovalo k rvačce, začalo jí být najednou divně, stahoval se jí žaludek. Bála se, ale nevěděla čeho.
„Nenavážej se do mě ty blbečku jeden ubohej,“ zaječel přiopilý Luke na Paula a zavrávoral směrem k němu.
„Ubohej?“ zeptal se Paul klidně a povytáhl obočí.
„Copaaak ? Žere tě to ?…..Ubožáku ?“ řekl jízlivě Luke a zasmál se.
Z neznámého důvodu se jako vždy Paul při této nadávce rozohnil natolik, že se vrhl na Luka a vrazil mu pěstí. Přesto, že byl Luke přiopilý, bránil se. A jako vždy zbylo na těch střízlivých, tedy Kate, Lauře a ostatních, aby je od sebe odtrhli. Přiskočili k nim a tahali je za bundy směrem od sebe. Kate se snažila chytit Luka za ruku. Ten byl však natolik mimo, že se po ní ohnal a přesně v ten moment kdy napřahoval ruku k úderu proběhl Kate hlavou jakýsi záblesk. Útržek vzpomínky.
Stála se spolužačkami ve třídě. O něčem si povídali. Najednou se ve dveřích objevil jakýsi kluk, rozhlédl se a jakmile ji vypátral očima, rozběhl se k ní.
„Ty jedna blbko ! Tys mě napráskala učitelce ! Seš pitomá nebo co ? Co si to vůbec dovoluješ ty malá mrcho!“ ječel na ni a Kate nechápala. To už ale stál kluk před ní a prudce ji uhodil. Kate byla jeho ranou vymrštěna do strany a uhodila se hlavou do tabule.
Teď tu stála a proti ní se tyčil jiný kluk. Napřahoval ruku a z očí mu sršela nenávist.
Byla jen otázka vteřiny kdy jeho pěst dopadla na její tvář…
***Občas se dějí věci, které chceme časem zapomenout. Když se ale podruhé v životě dostaneme do podobné situace, mohou se vzpomínky vrátit. Tak jako Kate se vrátila vzpomínka na spolužáka, který ji neprávem obvinil. Myslel, že ho napráskala učitelce za něco co udělal. Ona to však nebyla a ten kluk si asi nikdy neuvědomí co způsobil v její mysli….jmenovala se ale ta dívka Kate ?***
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
