Trest smrti

„Zase selhala komunikace…“ stěžují si lidé (hlavně manažeři) každý den. Také je doba internetu a mobilních telefonů. U těch není nikdy nic jisté

„Dnes za mnou přišli a zeptali se mě, co bych chtěl zítra snídat. Nemusel jsem přemýšlet. Řekl jsem opečený chléb, ale ať je spálený. Nechápali, ale bylo to mé přání, tak neodporovali. Teď mě mají za blázna, ale nač jim vysvětlovat, že to byla TVÁ specialita. Že to je vzpomínka na TEBE. Na nejkrásnější chvíle mého života. Na rána strávené s TEBOU v posteli, kdy jsme hodili všechny starosti za hlavu. Na hořkost spáleného chleba a TVÉ sladké polibky.… Ale zítra. Zítra se čas vrátí a až do poslední minuty budeš se mnou. A když zavřu oči, uvidím TEBE. A už nebudu mít strach a TY jej taky neměj. Vždy budu s TEBOU. Neopustím TĚ. Budu TĚ chránit a držet nad vodou. Nedovolím aby se TI něco stalo. Nikdy…
Víš co je zvláštní? Ten den kdy mě od TEBE odtrhli jsem TĚ chtěl požádat o ruku. Měl jsem připravenou i řeč. Chtěl jsem ti říct, že TĚ miluji. Chtěl jsem abys to věděla… Kéž bych TI to dřív říkával častěji. Ale teď už je pozdě. Není to ironie?
Už musím končit. Chápu, že nemůžeš přijít. Nevadí. Hlavně nikdy nezapomeň.
Miluju tě!“

Složil dopis a dal jej společně s prstenem do malé obálky. S prstenem, který jí chtěl tehdy navléct jako důkaz oddané lásky.

Nacházel se v malé místnosti. Všude kolem něj byly hrůzu nahánějící přístroje. Měl za sebou několik vyšetření, které měli zjistit jestli je dost připravený. Byl. Není to ironie? Byl připraven dokonale. Připraven na smrt.

Injekční stříkačka mu projela žilou. Chtělo se mu strašně spát. Po tváři mu stekla slza. Už chtěl zavřít oči, ale najednou uslyšel ránu. Podíval se do strany a z oknem byla ONA. Plakala. Levou ruku přitiskla ke sklu. Měla nasazený prstýnek od něj. V tu chvíli se cítil šťastný a smutný zároveň. Chtěl něco říct, ale už ze sebe nemohl vydat ani hlásku. Krátce se usmál a zavřel oči. Byly dvě minuty po poledni. Čas smrti.

11:30 prezident vydal amnestii za nedostatek důkazů… JEJÍ žádost byla podána zavčas. Případ byl znovu prošetřen. Zase selhala komunikace…

„…Není to ironie??“