Zklamání

Bušení deště na parapet střešního bytu ji probudilo ze spánku . Protáhla a podívala se na prázdné místo vedle sebe.Už pár dní se to opakuje, zavolá jí těsně před koncem pracovní doby aby jí oznámil ,že ho šéf poprosil jestli by nemohl zůstat přes noc. Vzala do ruky budík a podívala se na něj . Půl páté ráno a do práce dnes nejde.Během minuty se rozhodla , že pojede za sestrou do nedaleké vesničky . Těšila se na ní už ji dlouho neviděla stýskalo se jí i po rodičích , které neviděla už přes půl roku co se vrátila k Danielovi .Sbalila si pár věcí a na internetu si našla spoj , který by jí vyhovoval .Zkontrolovala si ještě e-maily a poté si připravila malou snídani a napustila si vanu chvilinku bude relaxovat než poběží na vlak .
Zaposlouchala se do ranní relace a přemýšlela nad Danielem co se sním v poslední době děje.Narůstalo v ní podezření , že se tahá s nějakou jinou .Opět to samé si zažila před půl rokem nikdy se nedozvěděla kdo byla ta druhá, popřípadě ten druhý.Možná by brala toho druhého daleko lépe než ženu , která jí odloudila přítele . Vztah Daniela s jiným mužem jí v podvědomí vzrušoval , a byl jí daleko milejší než kdyby se měl válet s nějakou čubkou .
Vylezla z vany a začala se připravovat na cestu už bylo na čase aby vyšla z bytu. Cesta na vlak trvala půl hodiny .Choulila se do kabátu a těšila se na vyhřáté kupé. Hned jak vstoupila do nádražní haly všimla si , že vlak má asi 20 minut zpoždění .
„Prosím jeden lístek do Chodova“, pokusila se o úsměv .“22 korun“, vyprskl kus neforemné hmoty na druhé straně a na skle ulpěly kousky slin jak paní prskla. Rukou upatlanou od nějakého jídla začala zběsile tlouci do klávesnici .Saša měla pocit , že za chvilku písmenka samo odskáčou jen aby do nich paní nemusela třískat. Opatrně si vzala lístek a paní přisunula 22 Kč.
Čekala na svůj vlak do Chodova a přemýšlela nad Danielem . To čekání jí připadalo strašně dlouhé .Konečně ho uviděla blížil se k nástupišti a s pískáním brzd zastavil . Nastoupila si do vlaku a vyhledala volné kupé , nechtěla být rušena tak zatáhla závěs .Počkala až se vlak rozjel pohodlně se uvelebila a položila hlavu na sklo pozorovala běžící krajinu a sloupy vysokého napětí jak se pohybují v rytmu jízdy.Jízda vlakem z Karlových Varů do Chodova trvá jen chvilinku přesněji 10 minut. Když vlak zastavil vystoupila i Saša a vydala se směrem do sestřina bytu, nemusela ani zvonit měla klíče. Její sestra Irena nechodila do práce tak bylo jasné , že bude doma.Vyjela výtahem do 7 patra a odemkla dveře . Z ložnice bylo slyšet jejím uším známé vzdychání. Poznala že je to Daniel . Do očí jí vstoupily slzy a ona je nedokázala zadržet.Vešla do ložnice kde se jí naskytl obraz který by jí nenapadnul ani v nejhorších snech. Její sestra si užívala s jejím přítelem . „Ty děvko ,“vykřikla Saša a vrhala nenávistné pohledy směrem k posteli. „Tak tohle jsou ty tvoje přesčasy ?“,kopla Saša do jeho oblečení.“ Až přijedeš domů od mojí sestry tak mě už tam nenajdeš“,vyběhla Saša se slzami v očích z bytu .
Tedˇ už je to pár let co Saša neviděla svou sestru .Dan za ní párkrát přišel aby mu odpustila.Dřív pro ní byla sestra jediným člověkem , kterému věřila a tedˇ neměla nikoho jen samu sebe . Odstěhovala se daleko , aby nebyla ve styku s těmi co jí tak podvedli.