Spěchej pomalu

Běžela tak rychle jako by jí za patama hořelo,jen aby stihla vzít telefon,co drnčel až v druhém patře jejich rodinného domu.
"Prosím,u telefonu Majla."
"Ahoj Lásko to jsem já Péťa,chci ti říct,že dneska přijedu ve dvě na námko,mám pujčený auto,tak se na tebe jedu podívat.My stojíme na pouti v Oseku a já mám dneska volno a vlastně už jsem skoro u Dobroměřic,tak si pospěš"sypalo to z Petra jako z radia.
"Už běžím,za deset minut jsem na naší lavičce,Jo ?"
zaklapla telefon a rychle k sobě do pokoje.
"Sakra,co si mám vzít nasebe ? Sukni,šaty nebo kalhoty a tílko?"Pořád si to opakovala,aby dneska byla pro Petra ta nej na světě.
Vybrala těsné bokové džíny a bílé,krátké tílko,které si včera koupila.
Zabouchla,zamkla a už utíkala jak pominutá na náměstí,aby tam byla dřív než on.
.......................................................
Když zrovna Péťa projížděl okolo Žatecký brány,vběhla mu do cesty,nějká potrhlá holka v bílým tílku.
Stalo se to,co se mělo stát,Petr včas neubrzdil a napral to přímo do ní.Protože tam zrovna nikdo nebyl,ujel hodně rychle za svou Majlou.
Bylo to bezohledný chování,ale on měl strach,protože už teď byl v podmínce a sednout si kvůli takový "Káče" co mu vběhne do silnice,zrovna nechtěl.
.......................................................
Přijel na náměstí,bylo už čtvrt na 3,ale Majla nikde.
Řekl si,že počká.Zapálil si v autě a čekal.
Byly 3 a nic.
Rozhodl se,že pojede za ní.Když jel zpátky okolo Žatecký brány,viděl Majly rodiče a shluk lidí.Zastavil a šel se podívat,proč všichni brečí.
Vystoupil z auta a když rozrnul ten dav,krve by se v něm nedořezali.
Na místě nějaký potrhlý holky tam ležela Majla.Byla na místě mrtvá!!!
Věděl co udělal a ke všemu se přiznal.Soud ho prokázal vinnýma poslal ho na 30 let do basy za ublížení na zdraví a neposkytnutí 1. pomoci.
.......................................................
Každej den v base byl stejnej jako těch dvacet,co už měl za Majlu odsezeno.Každej den si to vyčítal,nemohl spát,skoro nejedl a to kvůli tomu,že chtěl vidět svojí holku.
.......................................................
Byl 17.duben a Propuštění se vrátili ke svým rodinám,jenom Petr neměl kam jít.Řekl si,že se taví u mámy a tak se rozběhl vstříc svému rodnému rodinnému domku.
Viděl svojí mámu jak se plahočí na zahradě před domem,kde si Péťa hrál jako malej kluk.
Cítil jak mu slzy stékají po tvářích,jenom si vzpomněl na Majlu a na svoje dětství.
Poslední přechod a je doma.
Přesně uprostřed se z rohu vyřítil červený peugeot a napral to přímo do něj.Poslední okamžik před smrtí se podíval do auta,seděla tam Majla.