Život? Přetvářka a Lži!
Život? Přetvářka a Lži!
Anotace: Název hodně vypovídá!O dívce uzavřené do sebe,o jejím životě plném přetvářky a lží.A o tom,jak to snáší.. Samozřejmě jak jinak než psáno při depce!Tak ale vzníkají nejlepší díla(většinou).... Prosím o komenty!
Už je vše jak má být?Už se směje!Už ji nic netíží!Už se neřeže!A je to skutečně pravda?
Pomalu šla nočním lesem.Přemýšlela..Nesnáší přetvářku,ale bez ní by nemohla být!Nesnáší lži,ale lže!Všem!Sobě..Nejvíc sobě…Díky přetvářce je z ní skvělá herečka!I sama sebe přesvědčí,že je vše tak,jak to Oni chtějí!Co na tom,jak je jí.Hlavně,že Oni si myslí,že je to OK…Hlavně,že nemají starosti!
Černé vlasy zavlály v mírném větříku.Nepřítomně se dívala na cestu před sebou.Proč to muselo dojít až sem?
Směje se,ale uvnitř pláče!Vtipkuje,ale uvnitř křičí smutkem a bolestí!Co se to děje?Nic!Jenom si ji předělali k obrazu svému…Nechtěla dělat problémy a starosti,proto potlačila svoje pocity.Aby jim zbytečně nekomplikovala život!A jak to mohlo dopadnout?Je jí ještě hůř,ale nikdo to už nevidí!Díky svým skvělým hereckým výkonům dokáže přesvědčit i sebe samu.Ale je to tak správně?
Posledních pár veverek přeskočilo nad její hlavou a chystalo se jít spát.Nepřítomný výraz nezmizel.Jenom cestičku pod svýma nohama zalévala slanými slzami.
Slíbila si,že už nebude brečet.Ale to patří k životu!Ať už je jakýkoliv!Ale pravda,už dlouho nebrečela.Drží se!Vždyť dala slib!Ale komu?Sobě?Počítá se to?
Kombinace slz a měsíčního světla tvořila na jejích tvářích stříbrné cestičky.Zvedla hlavu a podívala se na nebe.Byla jasná noc.O to vetší byla zima.Nevadí.Klekla si na zem a poprvé po dlouhé době dala průchod svým pocitům.Potřebovala to!Hodně!
Objevila se bytost,která jí měla pomoci.Vložila do ní zbytky ze svých nadějí.Uspěje?Pochopí?Nikdo neví..Ze začátku pomáhala,ale teď?Bude to napořád ,,polopomoc“?Bude s člověkem,který je pořád smutný?
Plakala a křičela.Už ne jenom uvnitř.Teď křičela nahlas!Plakala doopravdy!
Proč,když teď,díky přetvářce,vypadá šťastně,se k ní všichni vracejí?Proč u ní nebyli,když je potřebovala?Proč se otočili zády,když viděli,že se snaží?Bylo to pro ně!Jenom pro ně!Nešlo to,ví.Ne pokaždé se jí povedlo to zarazit!Ale nebylo to lehké!Udělala dobře,když se svěřila?Teď má jenom víc problémů.Teď se jí to zdá ještě horší!Ale ona už pravdu nepozná!Oklame i sebe a navíc žije snem!Už nepozná skutečnost..Dokud ji nenakopne,tak ji nepozná!Vyhýbá se jí!
Klečí a stále pláče.Na co všechny sliby o tom,že už nebude plakat?Stejně pláče!Na co nějaké hlídání?Na co,když celý den myslí jenom na tu jednu věc?Na co,když se jí o tom zdá?Tak na co to je,když musí pořád myslet na to,jak si ublíží?Na co je jí přetvářka,když ví,jak jí je?Schovává se snad sama před sebou?Nechce vystoupit z té mlhy!Mlhy plné smutku a bolesti.Tam!Tam se cítí doma!Tam si připadá,jako ona!Tam je svá!Pochopí ji někdo?Jak dlouho bude tu hru hrát?Jak dlouho to ještě vydrží?Skončí to?Tak jak chce?Nebo bude ještě pěkně dlouho hrát,že se nic neděje a uvnitř se pomalu ničit bolestí a smutkem?Jak dopadne?A co s tím udělá?Nic!Nechce přece dělat problémy..,,Musí to tak zůstat!“řekla a zvedla se.Jde zpátky.Zpátky do hry co hraje.
Pomalu šla nočním lesem.Přemýšlela..Nesnáší přetvářku,ale bez ní by nemohla být!Nesnáší lži,ale lže!Všem!Sobě..Nejvíc sobě…Díky přetvářce je z ní skvělá herečka!I sama sebe přesvědčí,že je vše tak,jak to Oni chtějí!Co na tom,jak je jí.Hlavně,že Oni si myslí,že je to OK…Hlavně,že nemají starosti!
Černé vlasy zavlály v mírném větříku.Nepřítomně se dívala na cestu před sebou.Proč to muselo dojít až sem?
Směje se,ale uvnitř pláče!Vtipkuje,ale uvnitř křičí smutkem a bolestí!Co se to děje?Nic!Jenom si ji předělali k obrazu svému…Nechtěla dělat problémy a starosti,proto potlačila svoje pocity.Aby jim zbytečně nekomplikovala život!A jak to mohlo dopadnout?Je jí ještě hůř,ale nikdo to už nevidí!Díky svým skvělým hereckým výkonům dokáže přesvědčit i sebe samu.Ale je to tak správně?
Posledních pár veverek přeskočilo nad její hlavou a chystalo se jít spát.Nepřítomný výraz nezmizel.Jenom cestičku pod svýma nohama zalévala slanými slzami.
Slíbila si,že už nebude brečet.Ale to patří k životu!Ať už je jakýkoliv!Ale pravda,už dlouho nebrečela.Drží se!Vždyť dala slib!Ale komu?Sobě?Počítá se to?
Kombinace slz a měsíčního světla tvořila na jejích tvářích stříbrné cestičky.Zvedla hlavu a podívala se na nebe.Byla jasná noc.O to vetší byla zima.Nevadí.Klekla si na zem a poprvé po dlouhé době dala průchod svým pocitům.Potřebovala to!Hodně!
Objevila se bytost,která jí měla pomoci.Vložila do ní zbytky ze svých nadějí.Uspěje?Pochopí?Nikdo neví..Ze začátku pomáhala,ale teď?Bude to napořád ,,polopomoc“?Bude s člověkem,který je pořád smutný?
Plakala a křičela.Už ne jenom uvnitř.Teď křičela nahlas!Plakala doopravdy!
Proč,když teď,díky přetvářce,vypadá šťastně,se k ní všichni vracejí?Proč u ní nebyli,když je potřebovala?Proč se otočili zády,když viděli,že se snaží?Bylo to pro ně!Jenom pro ně!Nešlo to,ví.Ne pokaždé se jí povedlo to zarazit!Ale nebylo to lehké!Udělala dobře,když se svěřila?Teď má jenom víc problémů.Teď se jí to zdá ještě horší!Ale ona už pravdu nepozná!Oklame i sebe a navíc žije snem!Už nepozná skutečnost..Dokud ji nenakopne,tak ji nepozná!Vyhýbá se jí!
Klečí a stále pláče.Na co všechny sliby o tom,že už nebude plakat?Stejně pláče!Na co nějaké hlídání?Na co,když celý den myslí jenom na tu jednu věc?Na co,když se jí o tom zdá?Tak na co to je,když musí pořád myslet na to,jak si ublíží?Na co je jí přetvářka,když ví,jak jí je?Schovává se snad sama před sebou?Nechce vystoupit z té mlhy!Mlhy plné smutku a bolesti.Tam!Tam se cítí doma!Tam si připadá,jako ona!Tam je svá!Pochopí ji někdo?Jak dlouho bude tu hru hrát?Jak dlouho to ještě vydrží?Skončí to?Tak jak chce?Nebo bude ještě pěkně dlouho hrát,že se nic neděje a uvnitř se pomalu ničit bolestí a smutkem?Jak dopadne?A co s tím udělá?Nic!Nechce přece dělat problémy..,,Musí to tak zůstat!“řekla a zvedla se.Jde zpátky.Zpátky do hry co hraje.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk