Horečka

Máš nožičky rozpíchané od injekčních stříkaček a celé tvé tělíčko je jako v ohni.
Smutně koukáš na okolí a pláčeš,a le lidé to nevidí. tys byla vždy silná a hodná holka a vědělas, že vše, co děláme, je pro tvoje dobro.
A tak ležíš, naříkáš a nemůžeš se ani zvednout kvůli únavě. Nejde udělat jediný krok.
Snaží se dát ti jídlo, snaží se vyvážit ti hladinu cukru v krvi, tobě je ale stále špatně a horečka neodchází.
Stupně na teploměru běží vzhůru, jako by tam čekal pohár vítězství.
A je to tedy vítězství, když jdeš za pár chvil si tvé malé tělíčko naposledy vzlykne. pak zavřeš oči a jdeš spát?
Snad je to vysvobození a ne jen další důvod, proč být smutná, když v sedm hodiny ráno odletíš za jinými mrtvými pejsky.