Zbohom

Seděla na pohovce. Na které kdysi sedávali oba. Nevěděla, kolik uplynulo času, od té věty, od toho rozloučení, od zabouchnutí dveří…. Slzy stékaly po tváři…

Povedz mi prečo plačeš
povedz mi čo ťa trápi
povedz mi to skôr než jeden z nás druhého stratí
musíme sa rozlúčiť ty chceš odbočiť ja ísť rovno
nikdy na teba nezabudnem, zbohom

Proč je to takové těžké,proč je opakem vztahu rozchod? Proč? A proč to tolik bolí? Hodně věcí se změnilo,a ona nevěděla proč. Proč se rozhodli změnit, proč chtěli jít každý svojí cestou. Měla hodně jizev na duši a ještě víc jich měla na tělě… Nedovedl nikdy pochopit, co to znamená. Slyšela jeho slova: Jsme už jiní než na začátku, promiň …

navzájom si lámať srdcia, načo je to dobré? rozdeliť dve postavy, ktoré majú toľko zhodné
načo spôsobovať bolesť, keď je úplne zbytočná
načo je dobrý koniec, keď sa láske nič nevyrovná
prečo niekto začal ľúbiť, ak je to len veľký podvod
povedz mi prečo opak vzťahu môže byť len rozchod

Slzy ztékaly po tváři . Říkal jí tolikrát že ji miluje a zatím jí prostě řekl je konec. Měli jsme hodně věcí společných. Společně jsme se smáli, společně jsme si hráli ale to už je pryč. Další slza rozpila černé líčení. Říkal že se mu líbí jaká je. Že ji zcela chápe…

skús sa trošku vzchopiť, viem že to ide ťažko
pozbieraj sa prosím, vymažeš to novou láskou
hovorí sa to ľahko, ale ťažšie sa to koná
poutieraj si slzy všetko začína odznova

Věděla že by se měla zvednout, začít odznova, a opět si prožít ty chvíle radosti. Ale proč? Láska bolí a ty chvíle radosti.. Stojí vůbec za to utrpení na konci? … Chtěla si setřít slzy ale nebyla z to zvednout ruku. Vždy jí říkal, že ji miluje takovou jaká je, tu její tvář, to, jak se obléká do černého. A stejně věděla kvůli komu odešel. Kvůli holce z blonďatými vlasy a hnědýma očima. Kvůli holce, která byla kopií panenky barbie…

Mali sme rovnaké plány, mali sme rovnaké sny
vytvárali sme ich dlho ale rýchlo stratili
stále kopeš jamu, zakopávaš všetky spomienky
nemyslela som, že ti budem iba jednou do zbierky

Měli jsme stejné sny, měli jsme stejné plány do života a měli jsme lásku. Donutila se zvednout. Černé vlasy jí zavířily kolem hlavy. Utnula vzpomínky. Na její bílé tváři vytvořila černá rozmazaná řasenka dojem že její slzy jsou černé. Došla do koupelny. Věděla co udělá. Již nechci nikoho jiného, jen tebe… Zbohom, milovala sem tě..

(úryvky jsou z písně disharmonia - prečo plačeš? [mirně upravena] )