život je krutý

Sedím skrčená v křesle svého pokoje a koukám na kapky které naráží na okno . Už zase slyším ty nadávky a obvinění . Pořád stejné . „ to tys jí zabil …nebýt tebe žila by …si vrááááh „ a nekonečný záchvat breku . A pak už jen klapnutí dveří . Takhle je to teď každý den .. Od té doby co umřela moje sestřička je to tu strašné .Také jsem jí měla moc ráda jako miminko byla roztomiloučká ….rozhazovala všude ručičky a každého obdařila sladkým úsměvem …ale jednoho dne vše skončilo táta totiž jel s Klárkou na kontrolu a vybourali se ….narazil do nich náklaďák . Malá to nepřežila …po dlouhém komatu ji doktoři odpojili a ona upadla do říše věčných snu . Už nikdy to nebude jako dřív . Pro mámu neexistuji a táta je furt někde pryč. Vlastně jsem s rodinou ale sama . Nikdo s nikým nemluví a když se opovážím se zasmát je hned zle …nikam se nejezdí . Pořád jen dokola se opakujou večerní hádky a to je vše . Kde se ztratila ta nejšťastnější rodiny z naší ulice ? Kde jsou ty sobotní výlety , kde jsou procházky a krmení labutí ?
Crrrrrrrrrrr …..probudí mě ze snění zvonek . Kdo to může být , pomyslím si . Je to Jakub ….můj nejlepší kamarád . Bez něj bych nebyla nikdo .To on u mě byl když mi bylo nejhůř ….on je vlastně i mým životem . Přišel pro mě abychom si zajezdili na bruslích . Sice na ně nemám moc náladu ale lepší než poslouchat hádky a křiky . Jezdíme jako závod ….a já se zase po čase cítím Šťastná ….jenže to všechno skončí jakmile překročím práh našeho domu . „ cos dělal takhle dlouho veku….zatím co Klárka zemřela ty si trajdáš venku s nějakým klukem .jsi pěkně sobecká Michalo …styď se . „ale mami ..já jsm měla Klárku taky moc ráda , ale život jde dál nemůžeme tady furt sedět a truchlit …..já si myslím že ona by to tak chtěla ..abychom byli zase jako dřív a……“ než stačím dopovědět přiletí ke mně facka . No teda …nikdy mě naši nebili ..vždy byli proti bití dětí a teď takovou facku . „ mami „ vydechnu …..“ co je ? stejně sis to zasloužila už mnohem dřív ….a jestli se ti nelíbí můžeš vypadnout ..nikdo tě tu nechce ….“ Dořekne a odejde do ložnice …….Nemám ani sílu se rozbrečet ….takovou jsem jí nikdy neznala
Sedím schoulená v rohu postele a přemýšlím na svým životem . Vždyt mě tu nic nedrží . Pevně rozhodnutá co udělám vezmu do ruky tužku a z druhého šuplíku vyhrabu čistý papír a napíši dopis na rozloučenou . Ještě jméno a telefoní číslo dotyčného . Pomalu odevřu kliku domovních dveří . Brrr je tu pěkná zima . No to už je stejně jedno . Jdu temnýma ulicemi . Všude klid . Zastavím se u Viktoriánského mostu . Je to divné ale pod ním nic není jen tráva ….krásně posekaná zelenavá tráva. Chvilku jen tak koukám do dálky a slzy mi tečou po zmrzlé tváři . jsou teplé . Pomalu se vyškrábu na zábradlí a koukám dolů do věčného ráje . Dopis stále držím v ruce .Otočím se směrem k silnici , rozpřáhnu ruce a naposledy vyslovím „ odpusť …….Klárko , jdu za tebou !“ a už se kácím dolů ……..první miutu mě vše bolí …ta zatracená bolest ale časem ustupuje a já se oddávám věčnému snění .

Crrrrrrr Crrrrrrr „ Prosím .“
„ Dobrý den mluvím s Jakubem Sladkým ?“
„ ano , co potřebujete ?“
„ volám z Najmanovi nemocnice …přivezli k nám jednu dívku a myslím si že vám tu nechala dopis“
„ Hned sem tam „
„Dobře , nashledanou „
„Nashledanou „

„Víte …..jak bych vám to jen řekl . Tuto dívku …ehm myslím že se jmenovala Michaela . Včera nám volal jeden muž . Našel jí pod Viktoriánským mostem . Obávám se že to byl pokus o sebevraždu a bohužel i reálný . Snažili jsme se jí pomoct , ale dnes ráno zemřela . Víte možná je to lepší . I kdybychom jí zachránili ….nemohla by se hýbat ….dopadla tak špatně že si zlomila páteř . V ruce měla tento dopis . Myslím že je pro vás . je mi to moc líto „
„ To ne ….to nemůže být pravd „ zakřičel Jakub do prázdného ticha . Ještě celý rozechvěli a se slzami v očích začal čís dopis . V něm stálo :

Milý Jakube ,
Pokud tohle čteš asi už víš co se semnou stalo . Vím že si teď říkáš jak sem to mohla udělat , jenže někdy jsou takové situace u kterých už člověk nevydrží . Já sem se do takové situace dostala .Je mi líto , že to takhle dopadlo . Nechci abys plakal …chci by sis mě pamatoval jako vesElou holku ….Možná mi to nebudeš věřit , ale já se do tebe jeden čas i zamilovala . Kdybys viděl kolik sms jsem napsala a poté zase smazala ….Každý den jsem se na tebe koukala jak na nejlepšího kluka na světě …jenže ty jsi měl holku a já vám to nechtěla kazit protože vím co je to štěstí a že je těžké ho najít a vy jste ho měli a doufám že budete mít dál . Život jde dál . Já budu s Klárkou a ty buď s Majdou……a ještě jednu věc ODPUSŤ MI A ZAPOMEŇ
Mám tě ráda ….tvá Misha

Jakub dočet dopis a odešel . Pořád si nedokázal připustit , že je mrtvá . Vždyť se včera kvůli ní rozešel s Majdou ,protože miloval Míšu . A ona je teď mrtvá . Už nemá nikoho .

Ráno našli Jakuba předávkovaného práškami na spaní ….v ruce držel vzkaz …………….SLÍBIL JSEM JÍ ŽE BEZ NÍ ŽÍT NEBUDU