Slzy ohně

Rozhlížím se kolem sebe a napadá me, že to nemůže být pravda...ještě nedavno bylo všechno jinak, měla jsem střechu nad hlavou, měla jsem jídlo ale teď,...sleduji kapky které mi stékají po pažích a mísí se s mými slzami. začalo to...krásně ale teď, všechno je šedé, jiné, smutné a neuvěřitelné...

*****
"joanne podej mi to vědro..rychle,...přidej...díky.." matka byla neštastná nevěděla kam skočit dřív, podobně jako ostatních 500 obyvatel vesnice. všechny domy a chýše olizovali rudé plameny zkázy...Tahle vesnice byla ještě včera krásná, nerušeně odpočívající v letním počasí...děti si hráli, kdo chtel odpočíval, nebo se jen tak potuloval okolím, koupal v rybníčku. to všechno je ale pryč, nyní se všichni snaží zachránit alespon zlomek z toho všecho...
"neplač malý,.."utěšují ženy své děti, muži tahají vodu ze studně, polévají ty hrozné plameny. všichni ale vědí, že tohle už nemůže být jejich domovem, pokud to přežijí...

*****
z toho místa stoupá dým...Dým, který jasně značí,..že je po všem...Chci do tepla, chci jíst...chce se mi spát, ale nemám kde...Už, neexistuji...proste jsem...ale nexistuji...jsem sama, nikdo nepřežil, tam dole, ve vesnici leží skoro pětset mrtvých, jou to mý přátelé, rodina...

****
"nemáme na vybranou, musíme utéct.." prohlásil Peter, nejstatnější muž z vesnice, celou noc dřel, a hasil co se dá.."Jistě," odpověděl John, jeden z vesničanů "ale musíme si pospíšit...svolej všechny at se sejdou na návsi, nechají hašení...nemá to cenu, mezi námi...tahle vesnice je už pohřbená.." tohle bohužel nebyl jen pesimistický pohled...byl to fakt, a peter i John to věděli..moc dobře.

Pokud vás povídka zaujme napište do komentářů...jestli vůbec má cenu pokračovat...