30.8.2007
30.8.2007
Anotace: Takový je dnešek. Jaký bude zítřek?
Jakoby už nežila celé roky. Pár hodin.
Vevnitř křičela jako zraněná lvice, krvácející před zraky lva. Díval se. Byl tolik lhostejný a ona trpěla. A nakonec odkráčel. Nejdříve houpavým krokem, potom zrychlil. Zmizel a nechal ji tam umřít.
Proklínala vše. Tak dokonalé, pravé, ryzí... oáza sounáležitosti byl najednou okolní svět. Tak moc se chtěla cítit milována. Patřit mu, zase. Znovu. Opět.
To je tak, když Tě láska pomalu zadusí. Když nikdo není ochoten pochopit Tvůj pohled, když pozoruješ lidi okolo a oni Tě nevidí, když toužíš milovat a nemůžeš.
Jsou tak zlomyslní, smějí se. Zdraví Tě – Ví to. Je jedno na kterém kontinentu, kdy, jestli v patnácti nebo čtyřiceti. Vždycky to bolí stejně. Je to jako nejspolehlivější sebevražedná zbraň, když to poznáš. A to poznáš, to pozná každý. Pomalu a krutě to probodává Tvoje vášnivě tlučící srdce, až tlouct přestane. A jak se tomu vlastně říká?
To je tak, když jeden miluje víc.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
nádherný...děkuju za upozornění.... moc hezký, ae smutný...=( mrzí mě, že se takhle cítí tak hodně lidí...
13.01.2008 21:38:00 | Simísek
Děkuju Vám všem za komentáře. Nečekala jsem, že z mé chvilkové slabosti se zrodí povídka, která bude hodna tak fajn komentářů... Děkuju
01.09.2007 10:48:00 | Irene Forsyte
Zdravím, konečně, po dlouhé době, něco od tebe.A myslím, že čekání se vyplatilo ;-) Četla jsem jedním dechem, plně souhlasím s Ginou Roccou, tvoje přirovnání jsou jako bonbonek, pomalu se rozplývající na jazyku :-) A ta pointa, ta je fakt skvostná. Nádherně řečeno, nádherně napsáno.
31.08.2007 23:20:00 | derrry
No, tak tu máme několik komentů k obsahu. Ok, další nepřidám, protože to bylo řečeno celkem jasně. Závěrečná pointa je trefná a pravdivá.
Já bych spíš chtěla vyzdvihnout množství metafor a přirovnání a všech těch úžasných her s jazykem, které jsi na tak malém prostoru využila. Někdy čtu a text a prostě jen čtu, sleduju jednotlivá písmena aspojuju je do slov... a jindy, jako třeba tentokrát, nemůžu jen číst, protože mi okamžitě naskakuje myšlenka o tom, jak je čeština úžasná, krásná, bohatá. Jen malý příklad, napsala jsi "... zase. Znova. Opět." A já se ptám - co to je? Je to jedno a to samé. Ale výsledný účinek je přesvědčivý a působivý.
31.08.2007 18:36:00 | Gina Rocca
Velmi přesně jsi to posala. Kdo miluje míň, ten vítězí. je to kruté. A i když je mi 40, pořád se mi tomu rčení nechce věřit.
30.08.2007 21:13:00 | infinite