Šikana II.

Rčení -Ráno moudřejší večera,je pěkná blbost. Když se probudila sykla bolestí, protože měla naražená záda a v zimě jí navíc ještě stuhly. Na místech kde jí včera kopli a nebo praštili, měla ošklivé fialové podlitiny. Přes noc se několikrtá probudila a měla hrozný strach, je zvláštní spát na cizím místě a ještě sám.
Když se trochu probrala, začala konečně přemýšlet co dál.Nikdy neztrácet naději-motto které se snaží dodržet, ale v této chíli to prostě nejde. Všechno co zvážila jí příjde stejně hrozné jako by se měla vrátit zpátky do školy."mám tu zůstat,a nebo jít domů..?"ani jedna ani druhá věc jí vážně nepřišli pro ní moc dobré. Potřebuje jen zapomenout na to co se stalo.....zapomenout na svět. Proč si s tím nepomoci?

Neápadně si razila cestu k místnímu dealerovi. Když byla skoro u domu chtěla si to ještě rozmyslet, ale řekal si co může ještě ztratit a zaklepala na dveře. Když nikdo nepřicházel, vydechla úlevou, už chtěla odejít, ale ještě než stačila udělat jediný krok, dveře se otevřeli a v nich stál ještě rozespalý Mirek. Ani nebyl překvapený když jí uviděl, marihuanu ji přeci nabýzel už dávno, předtím o tom nechtěla ani slyšet, dokonce vyhrožovala, že to řekne doma, asi změnila názor. "Hele,kotě posaď se tady na gauč,já se du jen převlíct. Hned sem zpátky, pak mi můžeš říct proč si tady"Řekl to, ikdyž věděl proč přišla.
"vážně jsem klesla až tak daleko?"tuto otázku si kladla celou dobu co na něj čekala.
Když přišel už převlečený začala mu vysvtělovat co se stalo a že potřebuje prostě jen zapomenout na svět, aspoň na chvíli. "Hele, ale ty si přeci říkala, že nic nechceš a že mne práskneš jestli ti budu něco nabízet. Proč bych ti tedy měl pomáhat?" chtěla jí potrápit, rád se baví tím, když se mu musí někdo doprošovat nebo ho prosit. Luci mu ukázala peníze, a říkala že si za to může spočítat kolik chce. Ještě jednou zopakoval svou otázku, Luci ale měla dost všeho toho vydíráni tak mu nasupěně odvětila"Hele ,víš co...tak já pudu k někomu jinýmu, nejsi jediný kdo prodává tohle zboží.Takže čau." Už se chystala k odchodu, ale ještě než stačila odejít, zastavil jí a dal jí do ruky balíček s marihuanou, zářivě se na něj usmála a dala mu peníze. Když odcházela stále se na ní díval v otevřených dveřích a uvědomil si, že pomáhá zničit další život...

Ještě než si bálíček otevřela zavolala mámě a přemluvila jí jestli by nemohla zůstat u její vymyšlené kamarádky až do pondělka, že učení na pondělek má a že ať se nebojí že bude hodná. Máma po dlouhém přemlouvání povolila...
"No peněz mi moc nezbylo, ale ty někde sehnat půjdou."řekla si jen tak pro sebe.Sedla si na svou skrytou lavičku, a z cigarety kteoru si připravila sama už kouřila marihuanu.Nechutnalo jí to, nidky neměla ráda cigarety, ale jak začala droga čím dál dýl působit začala se cítit krásně....už si ani nepamatovala kdy naposledy byla opravdu šťstná.
Když droga, ale přestávala působit, její pocit štěstí z ní rychle opadávala a bylo jí na zvracení.Proto začala kouřit další a další.Když ji došla dávka, bylo už ráno a nebylo jí zrovna nejlíp, když se pokusila vstát podlomili se jí kolena a nebezpečně se motala. Nevydržela to a pozvracela se, nejde to potřebuje další a co nejdřív. Přišla zase za Mirkem a chtěla další, upozorňoval jí aby se nestala závislou, najednou o ní začal mít strach. Ona ale prosila, až nakonec povolil, dal jí další a když jí řekl kolik jí to bude stát, zjistila že už nemá peníze. No co, sežene je, ale kde?