Ty oči už mě znají..

Ty oči už mě znají. Vidí mě padat, vidí mě létat i žalostně plakat.
Ty oči znají můj smutek, který se odráží ve světle pouličních lamp. Ty oči znají můj stín, který postává za rohem.
Zastav čas i vítr, jenž se opírá do plachet mé lodě. Smaž nejistotu, která mě pohlcuje a vytváří ve mně nutkání prázdnoty. Ty oči mě znají ze všech stran – znají můj úsměv i pocit, že se ztrácím nebo pohasínám jak plamen v chladném oblaku.
Můžeš všechno ještě změnit. Pozvedni svůj mocný hlas, pod jehož tíhou ztichne vítr, křik mořských vln i obava v mém nitru. Ty oči mě znají, počítají mé ztráty a nálezy. Znají každý prchavý odlesk v mých očích. Tvoje oči mě znají, vidí mi přímo do duše.
Utvoř nebe z peří a polož mě do něj. Zakryj mě, pohlaď mě. Dotkni se mě a polib mě. Tvé ruce už mě znají. Znají vůni mé kůže, každý otazník v mé hlavě a mou nevinnou pokoru. Zastav východ slunce, zastav oranžovou svatozář na blankytné obloze. Zastav tok mých myšlenek. Zastav tenhle okamžik. Chci být zmítána deštěm, který se dotýká tvého obličeje. Chci být zmítána každou vteřinou, v níž jsi jen ty a já.
Ty oči už mě znají a dokáží mě naprosto vygumovat, dokáží mě zmást, dokáží si mě podmanit. Ty oči… To je to jediné, nač nedokážu zapomenout…