Dlouhá noc

Sedí u špinavého stolu. Vzduchem se vznáší zatuchlý cigaretový kouř. Nikdy se tu moc nevětralo.
Objednává si skleničku bílého vína. Upíjí a přitom si hraje s popelníkem plným nedopalků. Zamyšleně sleduje opadající omítku v rohu pod oknem. Nevkusné.
Přichází číšník. Objednává si opět víno, ale tentokrát celou lahev. Noc bude dlouhá.
Čeká na někoho, kdo stejně nepřijde. Moc dobře to ví. Jen zahání dlouho chvíli, přemýšlí nad budoucností, popíjí víno a hraje si s popelníkem. Z krabičky vytahuje cigaretu. Poslední. Těžké obláčky kouře se vznášejí ke stropu. Zdejšímu ovzduší už stejně nějak neuškodí.
Víno příjemně zahřívá její tělo, naplňuje ji pocitem klidu a bezpečí. I ta opadaná omítka se zdá hezčí. Přecejen, má tu své místo. Právě v tom rohu pod oknem.
Dokuřuje cigaretu. Svoji poslední. Objednává si další lahev bílého vína. Dnes to bude dlouhá noc.