Nepsaný zákon žen

"Nefrit.",šeptal,"Miluji Tě a milovat budu."
"To nejde.",kutáleli se jí velké slzy po čokoládové tváři.
"Nefrit.",stíral jí něžně slané perly.Hlavou se mu honí ty nejsmutnější myšlenky.Možná,že už nepohladí její ruku,že už nepolíbí ty rudé,sladké rty,že neucítí tu omamnou vůni a hebkost havraních vlasů,ale nikdy na ně nezapomene.
Jejich čas se nezadržitelně blížil jako bouře.
"Miluji Tě.",zašeptala něžně,vysmekla mu svou křehkou ruku a utíkala alejí do domu svého otce.Být po jejím,tak s ním zůstane až do skonání světa,ale nešlo to.Nemohla.Nemohla dělat nic.Mohla se jen podřídit,nic jiného.
Takový byl onen nepsaný zákon žen.
Tiše se vkradla do domu a ulehla do peřin.
Celou noc nespala,teplo ji přišlo ještě méně snesitelné než jindy,v hlavě se jí honilo tisíce věcí.
"Madame.",probudil ji hlas služebné.Ani nevěděla,že usnula.Spánek jí nic nepřinesl.Byla naprosto apatická.Tedy připravená na to,co jí čekalo.
"Můžeme jít?",zeptala se jí opatrně služebná.
"Ano.",vydechla.Už jí bylo jedno,co s ní bude.Všechno bylo dokonale nalinkováno.Celý život její otec obsáhl do jednoho sňatku.Dávno o ní rozhodli,oni psali její životní příběh,ji k peru nepustili.
Služebná jí vedla do prostorné místnosti,kde bylo připraveno vše pro nadcházející slavnostní událost.Mnoho žen kolem ní skákalo a dělaly,co jí na očích viděly.
Ale k čemu to?Bylo to jen pozlátko,něco co netvoří život.Ale jaký život?Její?Vždyť žádné její neexistuje....vše bylo nadcházejícícho manžela.
Dostal ji jako nějakou tretku na tržišti v Thébách,dostal její tělo,ale duši nikdy nedostane a lásku....tu dala už jinému.
Slavnostní obřad již začal,všichni kolem měli nadmíru blažené výrazy,jen žena,která byla jednou z hlavních protagonistek svůj úsměv neodkryla.Kráčela tiše za obdivných pohledů k nastávajícímu.
"Ana behibek.",zašeptal ji známí hlas.Ano,je to on zachvělo se jí srdcee.
"Ana behibak.",vyznala mu též svou lásku.
Miluje mě,znělo ji halvou neustále.Teď už ji nezajímalo,co s ní bude.Její muž srdce ji stále miluje.
Tělo patří muži,který si mě koupil,srdce tomu,který si ho zíkal láskou.
A s láskou k němu chci žít a s ní též umřít...