Vánoční

Ulice, je tichá,
Svatá noc blíží se k nám.

Před večeří dlouhý půst děti drží,
prý, aby zlaté prasátko viděly a večer,
je Ježíšek zavolal.

Však malé dítko tamhle v rohu,
spadlo k zemi, s křikem
´´Už nemohu´´
a svalilo se na podlahu.

Rodina se otáčí nechápe co se děje,
běží běží k bezvládnému tělu,
´´Malé dítě, proč mé dítě padáš na podlahu?´´

Bezvládné tělo, neodpovídá a leží dál,,
andělské kudrlinky sem tam mu plápolaj.

Pilo, když nemohlo jíst?
Zavládlo ticho,
bez zaplněných časových míst.

´´Maminko, tatínku, podívejte, sněží´´
Vykřikne ležící dítě.
´´Ani nepamatuji, kdy tak bíle bylo
sněhu sněhu chci tě, má světlá vílo´´

Dítě se zvedá a kráčí ke dveřím domu
´´Vyjdem ven, zapějem píseň,
sklouzneme se a vrátíme se zase domů..
...Sem´´

Než stačili rodičové něco namítnout,
děti v cukuletu,
byly fuč.

´´A tak, nech je maminko,
jsou Vánoce, sníh jim spadne za krk a budou rádi,
že jsou v teple a netáhne jim na líce.´´

´´Inu dobrá tatínku, aspoň budou mít, krásnou další vzpomínku´´
A tak několik hodin marně čekajíc na ratolesti usnou u kamen.

V pozdních hodinách večerních děti přicupitaj,
jakoby nic. Rodiče však spí a v pokoji pod stromečkem...Nic

´´Že by Ježíšek zapomněl? Skoro jsme ani nezlobili,
tak proč tu nic není?
Zvolal Karel´´

Děti jdou tedy spát, bez ohlášení rodičům,
do postýlek se slzami tancovat...

Ráno, vina se svalí na rodiče,
že oni zlobili!!
Usnuli nedali hladovým najíst a chrápáním
,,vyplašili Ježíška,
který jim tu nenechal, ani plyšovou myš..

Ale, když přiběhnou ke stromečku, dárky tam jsou.. Rodičové se usmějou, podívaj se na sebe a pošeptaj si´´Tak jsme to zvládli´´.. a nenápadně odejdou

Rodinka pocházela ze slavné Ameriky.. Tedy, příběh se v rychlosti rozšířil. Od té doby Dárky jsou pod stromečkem až ráno..A jak to bylo s tím červeným tlustým starým pánem Santou? To zas jindy..