Cirkusáci

"...ale no tak,holka...v tobě je mnohem víc než si myslíš"
Principál ustaraně popšel o krok k ní a jeden po druhém sbíral střepy na podlaze způsobené záchvatem její zlosti,kdy jí do rukou přišla flaška vodky-následně mrštěna v nebezpečném úhlu dopadu o protější zeď.
"Blázne!"vykřikla spolu s návalem nových opileckých slz. "vždycky a pro všechny budu už jen ta děvka Caroline"...

"Děvka Caroline!Chach...Děvka Caroline!!" smál se bláznivý Dědek v rohu místnosti a v tu chvíli to neznělo vůbec špatně.jeho-pro ni nesnesitelný- hlas zastavil až záchvat kašle,kdy si dědek s trhavými pohyby zakrýval ústa...

S lehkou dávkou bolestného uvědomění si některých skutečností sklopila hlavu.Principál si kleknul před její schoulené tělo a dlaň,z níž vypadl poslední z neuklizených střepů /alespoň on ho považoval za poslední/ jí položil na rameno."Nikdo nebude,tím po čem touží.Stejně tak v očích svých,jako v očích cizích." selhal mu hlas...
Trhla sebou,jako by ta slova zničila poslední naději,kterou kdy měla a černé vlasy v tom pohybu odrážely měsíc za oknem.

Dědek jen škodolibě přihlížel tomu divadlu,které ti dva hráli.škoda jen,že si neuvědomil,že on sám je naivním hercem života nejméně do stejné míry, jako oni...

potácivě vstala...přešla místnost.dotkla se zdi a vší silou vůle se snažila ignorovat Dědkův tázavý pohled.Byl zvědavý...
práskla za sebou dveřmi maringotky,když vyšla do sychravé noci velkoměsta-Principála tam nechala klečícího na chladné dřevěné podlaze s vlastními myšlenkami.na jeho (po)citech nezáleželo...

Ne pro dnešní noc...