Slib

V očích slzy potichu sedí a vzpomíná. Srdce buší a rozlétá se na malé kousky. Skládanka jako ušitá. Kdo rozbil jej na střepy co možná čas zalepí. Vzpomínky v hlavě na mladého chlapce se ubírají. Jak on miloval ji a ona zas jej. Kde je chlapec a proč kvůli němu dívce srdce prudce puká. Byl a už tu není. Jednou jí povídá: "Teď musím jít, ale až se vrátím už tě neopustím to ti slibuji." Nevrátí se ani se vrátit nemůže. Svůj život si vzal navzdory slibům mladé dívce, kterou tak miloval. Dívka křičí do tmy: "Proč si mi to sliboval? Když si věděl jak to skončí?" Žádná odpověď se nevrací jen vlahý letní vánek noc doprovází. Vysílená plačíc na studenou zem uléhajíc usíná.