Děda máma a já

Děda není máma i když někdy někomu by se zdálo. Je. A byl a bude. Stejně jako máma. Jak voní, jak mluví, co si myslí. Třeba na mě myslí. A já ne ně. Hladí mě ta myšlenka. Do jablka koušu strom tam někde sázím a jablka s dědou v zádech sklízím. Byl je a bude.

Máma
Viděla video co hrálo i za to stálo. Syny měla. Dala jim život. Oni o něj stáli na hřích spolu hráli. Co svět lidem patří oni spatří ji, jak ona ví a zná. Je jako duha poznání. Nezná slova zklamání. Hrdá na svá robátka, nebo poupátka. Kdysi se skrývat musela, teď když nemusí se to nenosí. Ona je má, teď, zítra napořád. Mluví skrze mne vždyť já nevím nic. Řeknu jednou, jednou řeknu Ti maminko. Nic říkat nemusíš, to ty výš, ale říkej, ne se mne zříkej.