Zima

Je noc, všude ticho. Nad mojí hlavou se rozprostírá bezoblačná obloha. Jen miliony malinkých trhlinek, kterým se říká hvězdy narušují čistotu tmavomodrého sametu. Můj pohled však směřuje i jinam než na nebe. Krajina je pokryta sněhem, neporušeným jedinou lidskou stopou, jediným lidským zásahem. Vše se tak pohádkově stříbrně leskne. Až z toho jde hrůza, že něco tak krásného se může v jediném okamžiku zničit. Stromy prohýbající se pod tíhou sněhu se ještě včera zelenaly svým pichlavým jehličím. Teď je před mrazem chrání sníh zatěžující jejich větve………