Staromládenecký budoár

Byl tam stůl. A taky tři židle. Každá měla tři nohy. Na zdi visely jelení parohy. Pokoj měl modrožluté tapety. Na stole ležely tři talíře, tři vidličky, tři nože a dvě lžíce. Dvě? Do místnosti pronikalo světlo pouze jediným oknem s bleděmodrými závěsy. Byl to staromládenecký budoár, který čekal návštěvu. Ta mohla přijít jedněmi ze třech dveří. Z chodby, z venku nebo přes dvůr. U dveří z chodby rostl fíkovník. Na toaletním stolku usychala kopretina a voněla kolínská. Byla to těžká, nasládlá a opojná vůně. Člověku se při ní chtělo spát a spát… Jen spát…