Rozhovor

Sešli se na rohu ulice, že si promluví, neměli o čem, ale přesto se sešli. Seděli v kavárně a jejich rozhovor vypadal asi takhle:

ona: „Milovals mě?“
on: „Mockrát“
ona: „A kdys přestal?“
on: „Nevím“
ona: „Máš jinou?“
on: „O ní to není“
/přiznal se/
ona: „A o čem to je?“
/ticho/

on: „Už nám nevěřím“
ona: „Proč?“
on: „Nevím“
/slabota/

ona: „Co cítíš?“
on: „Nic“
/po takové době, docela umění/
ona: „Aha“
ona: „Jaká je?“
on: „O ní to není, je to jen o nás“
/takže je jiná/

ona: „Podvedls mě?“
on: „Záleží na tom čemu říkáš podvedl“
/čemu bych asi říkala „podvedl“/
ona: „Tak podvedl?“
on: „Ano, něco jsme spolu měli“
ona: „Aha“
/co dodat/

ona: „A kdy?“
on: “V neděli“
ona: “Hm.....!
/rána pod pás/

Zvedám se a utíkám pryč, pryč od něj, od vzpomínek, od bolesti. Jen škoda, že se utýct nedá, že ta zrada zůstává v srdci zasetá už navždy...