Ztracená

Zavřela jsem oči.. šum velkoměsta ztratil hlas a já jen stála.. Málokdo v této době pohlédne mi zpříma do očí. Bojí se snad toho, co uvidí?

Proč se tolik bojí smutku? Chce se mi křičet .. málo času, tak málo času..

**

V parku na lavičce, choulím se chladem .. lidé nevidí, nepřejí si vidět slzy, ty malé diamanty.

Už nemůžu.. Rolliene, kde pak jsi? Čekej příteli, čekej, přijdu brzy.

**

Utekla voda, utekl čas.. Ta samá místa, tichý hlas.. Šeptám.. šš.. šš.. šš.. uteč dokud je čas.

Prázdná skořápka, slzy v očích, roztrhaná duše. Nádech co drásá – bolí.

**

Oheň, červené víno, malá schoulená postavička. Na ruce prášky..

Hodila jsem je do ohně a křičela „Proč mě pokoušíš?!“

Hysterie

**

Dlouhý, smutný noci. Vítr co studí.

Dejchej holka, dejchej..

Chce to čas..

**

Jak dlouho vydržím? Nebreč, bude fajn.

Hrdě, hrdě zvedám hlavu, a přec se mi to příčí.

V červeném utápím svůj žal..

**

Co v rukách držím, rozpadá se v prach.

Co ráda mám, zmizí ve vzpomínkách.

A ty? Ty blednou a přece bolí.. víc a víc.

**

Svíčka dohořívá..

Oči uplakané, hlava skloněná..