Moralizování nad zlato

Ta stará bába se mi zase rozhodla komplikovat život. To věčné moralizování je fakt ubíjející.
Je interested IN, tak si to prosím Vás pamatujte.
Mě to nebaví. A nejsem sám...
Můj děda už taky zatrpkle deset let tvrdí, že je starý na to, aby se učil něco nového.
A tak tam takhle sedíte s očima sklopenýma a posloucháte ta mravoučná kázání, která místo do srdce putují rovnou k vašemu pozadí, tak nač jich ? akorát pak trvá strašně dlouho než se po nich vyčistí atmosféra. Přece se tu na sebe nebudeme mračit. ¨
Ještě, že už jsem se těmi léty naučil jak zakrýt cukání koutků.
Jinak by to trvalo snad celou věčnost. Znáte takový to když se čas zastaví. A to já mám pořád. Bohužel jenom v takových prekérních situacích. Třeba v přeplněné hromadné dopravě. Na druhou stranu je to od nich hezké, že vám spojují saunu s dopravou a to za jednotnou cenu. Nebo když se mě někdo snaží moralizovat, viz ta paní ze zhóra. Těžko říct, co mi vadí víc, jestli dobromyslní lidi, kteří to s vámi myslí dobře, nebo lamači holí. Člověk si prostě neumí vybrat. Ale není to jenom jeho vina, pač většina chce zůstat mezi a tam to prostě nejde.
Hlavně, že víme co chceme. Třeba právě vy příjdete na to, jak toho dosáhnout.