Jedna jediná noc...

Znali se moc krátce, asi jen 14 dní. Byl jako dokonalý kluk. Milý, pěkný, pozorný a hlavně jí měl rád. Aspoň ze začátku to tak vypadalo. Byl rád s ní, rád jí líbal, objímal a když měla problém a byla smutná, byl při ní... Prostě jako krásná pohádka...
Až jedné noci se to zvrtlo. Oba dva dost pili. On řekl: Neechceš jít se mnou ke mě? Samozřejmě že řekla ano. Měla ho moc ráda a myslela si, že on jí také. Šla k němu a stalo se co se mělo stát. Spali spolu. Bylo to moc krásný až do okamžiku, kdy řekl: Jdu si dát sprchu. Na tom by nebylo nic tak divného, ale jen co se vrátil si lehl, ani ji neobjal a řekl dobrou noc a otočil se k ní zády. V tu chvíli začala přemýšlet, že tato noc byla jedna velká chyba. Neznala ho. Řekla, že asi bude lepší když odejde. Jeho odpověď byla ANO... Řekl to tak klidným a chladným hlasem, že se jen oblékla a šla...
Druhý den krátce po poledni se setkali. Měla strach z toho, co se bude dít. A stalo se přesně to co čekala. A to nic.. Byl jak kus ledu, ani jedna malá pusa, objetí, ani jak se máš...
Večer spolu měli jít na večeři s kamarády. Říkala si, naivně, že třeba nevěděl co říct, jak se chovat.. Na večer se těšila. Naivně si myslela, že si poté promluví a vyřeší to. Těsně před večeří jí ale bylo řečeno, že se to bohužel odkládá /jeho kamarád odjížděl pryč/, jestli jí to ovšem nevadí. Co mohla říct jiného, než že ano, že to odloží.
Říkala si, že to chápe, že je to kamarád a že ona by udělala to samé. Snažila se to chápat. Ale jen do chvíle kdy ho potkala. Nebyl na večeři, vařil sám pro sebe. Vešla do kuchyně a on dělal jako by nic. Jako by neměli nic domluveného.
V tu chvíli si uvědomila, že jí vůbec neměl rád. Ani trochu. Jen jí chtěl dostat do postele a povedlo se mu to.. Zažila už moc zklamání, byla zvyklá, že jí kluci chtějí jen na sex, ale tohle moc zabolelo.
Odešla beze slova... Už nikdy ho nechtěla vidět. To je ale nemožné. Ještě víc jak měsíc budou bydlet na stejném patře, chodit do stejné kuchyně...