Padouch

PADOUCH
Příběh, který budu vyprávět, se stal asi před dvaceti lety v Brně. Tehdy mi bylo okolo 26 let a má kariéra právníka u jedné známé české společnosti byla teprve v začátcích.
Okamžitě, jak jsem mého klienta poprvé uviděla, se mi zdál odporný. Přišlo mi na mysl, že než s tímto případem skončím, budu si přát, abych toho člověka nikdy nepotkala. Na zběžný pohled se sice zdál milý, ale pod skořápkou elegance a úsměvu se skrýval úlisný drzý padouch chytrý jak liška. Při první schůzce byl oblečen v dobře padnoucím, perfektně vykartáčovaném a upraveném tvídovém obleku, který měl od toho prvého setkání pokaždé na sobě.
Po pár slovech co prohodil, jsem poznala, že zdání elegána klame a nejraději bych ho hned odmítla, ale to jsem samozřejmě nemohla udělat. Příliš mi záleželo na jménu společnosti a krom toho jsem se obávala, že by se mohl chtít mstít. Také bych nevěděla jak mé rozhodnutí zdůvodnit, nemohu ho přece odmítnou kvůli tomu, že se mi nezdá.
Později jsem svého rozhodnutí velmi litovala. Nyní, když už mám mnohaletou praxi, bych nic podobného neudělala. Mohla bych však trochu přiblížit osobu pana K a soudní spor, ve kterém jsem ho zastupovala.
Pan K byl muž středního věku, avšak s trochu prošedivělými vlasy a modrých očí. Postavu měl štíhlou, atletickou a měřil sto sedmdesát až sto osmdesát centimetrů. Jak jsem již dříve napsala byl oblečen v šedém tvídovém obleku, světlé košili a kravatě. Na nohou měl černé polobotky. V ruce vždy držel tmavé kožené rukavice a šedý klobouk.
Měla jsem ho zastupovat ve věci jakési krádeže, kterou měl údajně spáchat jistý pan B bývalý zaměstnanec pana K. Povaha mého klienta se ukázala již při prvním přelíčení.
Na svědecké lavici, kde vykládal jak k loupeži došlo, všechno zveličoval, snažil se ze sporu vytěžil co nejvíc a navíc ještě přede všemi obžalovaného pana B neskutečně ponižoval. Na schůzce po přelíčení vyhrožoval, jestliže prý nevydobudu co nejvyšší trest, tak mě zažaluje a v každém případě byl měl jít do vězení, peněžitá pokuta prý nestačí.
Ani jsem se neodvážila zmínit, že jsem uvažovala o dohodě. Pan B by v případě, že by na ní soudce a obhájce přistoupili, zaplatil pokutu a rok odnětí svobody nepodmíněně. Tím by to bylo vyřešeno. Jak jednání pokračovalo, stále víc jsem byla přesvědčena o jeho nevinně. Přímých důkazů bylo málo a ještě jsem měla podezření, že byly podvržené.
Soud skončil přibližně po měsíci. Později se přišlo na to, že pan K, velice vlivný a bohatý podnikatel, podplatil porotu. Odsouzen však za to nebyl. Obžalovaný pan B šel na pět let do vězení a ještě zaplatil tučnou pokutu. Tento trest byl neúměrný krádeži, kterou měl údajně spáchat.
Před pár lety jsem se náhodou dozvěděla trochu víc o dětství a dospívání onoho mého klienta pana K. Psaly o něm v novinách v záležitosti jiného soudního sporu.
Jeho otec byl vlivný podnikatel, vlastnil velmi prosperující firmu a syn po jeho smrti podnik zdědil.
Pan K už jako dítě na základní škole šikanoval své spolužáky, ale vždy, když na něj někdo ukázal, tak se šikovně vyvlékl a vyšel čistý. Jednou prý někoho vydíral, tak dlouho až ono dítě spáchalo sebevraždu.
Otec zemřel v jeho dvaceti letech a pan K zanechal školy a firmu převzal.
Několik let po převzetí firmy, na něj padlo podezření, že na člověka, který měl v nájmu jeho byt poslal vraha, poněvadž mu dlužil nájemné. Nic se ovšem nedokázalo a byl zproštěn obžaloby. Tohle obvinění nebylo jediné. Byl také souzen za daňové podvody a ještě v několika jiných záležitostech. Pokaždé se vyvlékl a nikdy nebyl uznán vinným.
Pan K zemřel minulý rok, byl zavražděn, konečně po tolika letech spravedlnost zvítězila.